ATA, komunistický proces se studenty
Příběh vykonstruovaného politického monstrprocesu, konaného v Litomyšli roku 1950, ve kterém byly navrhovány tresty smrti a nakonec bylo odsouzeno 24 lidí k celkovému úhrnnému trestu 220 a půl roku vězení... Vše začalo nevinně. Dva litomyšlští studenti, Jan Pech a František Snopek, z klukovské nerozvážnosti roztrhali a poté na toaletě místního gymnázia spláchli podobizny J. V. Stalina a K. Gottwalda. Po udání tamního školníka se rozjela kola vyšetřování a konstruování velkého soudního procesu, který měl sloužit jako exemplární příklad všem studentům. Mezi zatčenými se tak ocitají členové litomyšlského skautského oddílu, kteří nesouhlasí se svým zapojením do ČSM, ale také členové dalších “odbojných” organizací. Hlavním komunistickým “úlovkem” procesu je pak rektor piaristické koleje v Litomyšli, František Ambrož Stříteský, který byl do procesu také uměle připojen. Obviněním byla velezrada. Celý proces se konal ve velice nepřátelské a zlobou nabité atmosféře. Školy, továrny, úřady i další organizace psaly dopisy požadující pro mladé studenty trest nejvyšší, davy lidí demonstrovaly před Smetanovým domem v Litomyšli, kde se proces odehrával, i přímo v jeho zdech, a fanaticky se dožadovaly krve těchto domnělých zrádců komunismu. V tomto vykonstruovaném a vylhaném procesu padly přímo drakonické tresty a zničily životy mnoha mladých lidí, kteří se ve skutečnosti ničeho nedopustili. Režim soudní monstrprocesy využíval k propagandě, zasetí strachu i zbavení se nepřátel. Tento případ je oproti jiným výjimečný tím, že se komunisté neštítili vztáhnout ruku i na “děti”.
Více informacíO pořadu
Příběh vykonstruovaného politického monstrprocesu, konaného v Litomyšli roku 1950, ve kterém byly navrhovány tresty smrti a nakonec bylo odsouzeno 24 lidí k celkovému úhrnnému trestu 220 a půl roku vězení... Vše začalo nevinně. Dva litomyšlští studenti, Jan Pech a František Snopek, z klukovské nerozvážnosti roztrhali a poté na toaletě místního gymnázia spláchli podobizny J. V. Stalina a K. Gottwalda. Po udání tamního školníka se rozjela kola vyšetřování a konstruování velkého soudního procesu, který měl sloužit jako exemplární příklad všem studentům. Mezi zatčenými se tak ocitají členové litomyšlského skautského oddílu, kteří nesouhlasí se svým zapojením do ČSM, ale také členové dalších “odbojných” organizací. Hlavním komunistickým “úlovkem” procesu je pak rektor piaristické koleje v Litomyšli, František Ambrož Stříteský, který byl do procesu také uměle připojen. Obviněním byla velezrada. Celý proces se konal ve velice nepřátelské a zlobou nabité atmosféře. Školy, továrny, úřady i další organizace psaly dopisy požadující pro mladé studenty trest nejvyšší, davy lidí demonstrovaly před Smetanovým domem v Litomyšli, kde se proces odehrával, i přímo v jeho zdech, a fanaticky se dožadovaly krve těchto domnělých zrádců komunismu. V tomto vykonstruovaném a vylhaném procesu padly přímo drakonické tresty a zničily životy mnoha mladých lidí, kteří se ve skutečnosti ničeho nedopustili. Režim soudní monstrprocesy využíval k propagandě, zasetí strachu i zbavení se nepřátel. Tento případ je oproti jiným výjimečný tím, že se komunisté neštítili vztáhnout ruku i na “děti”.