sk
Anatomie atentátů (Nutkavá potřeba zabíjet)
Nutkavá potřeba zabíjet. Dokumentární seriál Austr. (2020). Pohled na historické atentáty, které vyvolaly krize nebo rozpoutaly války. Může atentát změnit běh dějin? Zjistěte, co vedlo k nejvýznamnějším atentátům na světě a jaký měly dopad na společnost. Může jeden atentát změnit svět? Někteří tvrdí, že nezmění nic. Historie však ukazuje, že často vyvolá politický zlom, který vede k bezpočtu dalších úmrtí a hluboce škodlivým společenským změnám. V průběhu 19. a 20. století se počet atentátů výrazně zvýšil. V průměru každé dva roky je atentátníkem zavražděn jeden světový vůdce. Útoky na politické vůdce, jako byl rakouský arcivévoda František Ferdinand, prezident Rwandy Juvénal Habyarimana nebo izraelský premiér Jicchak Rabin, vyvolaly celosvětové konflikty a války. Ani míroví aktivisté jako Mahátma Ghándí, bojovník za občanská práva Martin Luther King nebo americký prezident John F. Kennedy nebyli před atentáty v bezpečí. Někdy musí lidé zemřít, protože vědí příliš mnoho, jako bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko nebo Kim Čong-nam, nevlastní bratr vůdce Kim Čong-una. Seriál zkoumá některé z nejznámějších atentátů naší doby na základě forenzního výzkumu a nezvratných faktů. Prostřednictvím archivních materiálů a rozhovorů s historiky, vědci a novináři odhaluje motivy, metody a myšlení atentátníků. Odhaluje pozadí, navštěvuje místa činu a rekonstruuje sled událostí až do okamžiku, kdy atentátník udeří. Od náboženských fanatiků přes politické extremisty, pomýlené nešťastníky až po státem sponzorované sabotéry, seriál rozlišuje jednotlivé typy atentátníků a identifikuje cíl, který se snaží svým destruktivním činem podpořit. Atentátníci nejednají vždy z vlastní vůle, někdy mají vymytý mozek. Uvidíme, jak lze manipulovat s labilní psychikou jednotlivců, aby se z obyčejných lidí stali vrazi. V průměru každé dva roky je zavražděn jeden světový vůdce. Seriál je aktuální připomínkou toho, že atentáty jsou stále neoddělitelnou součástí našeho světa.
Viac informáciíO programe
Nutkavá potřeba zabíjet. Dokumentární seriál Austr. (2020). Pohled na historické atentáty, které vyvolaly krize nebo rozpoutaly války. Může atentát změnit běh dějin? Zjistěte, co vedlo k nejvýznamnějším atentátům na světě a jaký měly dopad na společnost. Může jeden atentát změnit svět? Někteří tvrdí, že nezmění nic. Historie však ukazuje, že často vyvolá politický zlom, který vede k bezpočtu dalších úmrtí a hluboce škodlivým společenským změnám. V průběhu 19. a 20. století se počet atentátů výrazně zvýšil. V průměru každé dva roky je atentátníkem zavražděn jeden světový vůdce. Útoky na politické vůdce, jako byl rakouský arcivévoda František Ferdinand, prezident Rwandy Juvénal Habyarimana nebo izraelský premiér Jicchak Rabin, vyvolaly celosvětové konflikty a války. Ani míroví aktivisté jako Mahátma Ghándí, bojovník za občanská práva Martin Luther King nebo americký prezident John F. Kennedy nebyli před atentáty v bezpečí. Někdy musí lidé zemřít, protože vědí příliš mnoho, jako bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko nebo Kim Čong-nam, nevlastní bratr vůdce Kim Čong-una. Seriál zkoumá některé z nejznámějších atentátů naší doby na základě forenzního výzkumu a nezvratných faktů. Prostřednictvím archivních materiálů a rozhovorů s historiky, vědci a novináři odhaluje motivy, metody a myšlení atentátníků. Odhaluje pozadí, navštěvuje místa činu a rekonstruuje sled událostí až do okamžiku, kdy atentátník udeří. Od náboženských fanatiků přes politické extremisty, pomýlené nešťastníky až po státem sponzorované sabotéry, seriál rozlišuje jednotlivé typy atentátníků a identifikuje cíl, který se snaží svým destruktivním činem podpořit. Atentátníci nejednají vždy z vlastní vůle, někdy mají vymytý mozek. Uvidíme, jak lze manipulovat s labilní psychikou jednotlivců, aby se z obyčejných lidí stali vrazi. V průměru každé dva roky je zavražděn jeden světový vůdce. Seriál je aktuální připomínkou toho, že atentáty jsou stále neoddělitelnou součástí našeho světa.