Vesmír

Vesmír

S01E11 - Vnější planety

21.10. 23:26
Prima Zoom
45 minut
2007
Dokumentární

V odlehlých částech naší Sluneční soustavy se pohybují obrovští ledoví giganti: Uran a Neptun. Obklopeny mlžným oparem v atmosféře působí tyto vnější planety bouřlivě a nepředvídatelně. Na Neptunu vanou nejrychlejší větry v celé Sluneční soustavě. Jeho černá skvrna mizí a znovu se objevuje, jako by se přemísťovala. Uranův shluk měsíců jej obkrouží za necelý den, proto jsou jejich občasné srážky pravděpodobné. A nejvzdálenější ze všech vnějších planet je těleso, které vlastně už ani není planetou – Pluto.(Česká televize)

Více informací

Epizody

Řada 2
S02E04

Mléčná dráha

17.2. 01:29, Prima Zoom, 58 minut

Mléčná dráha

Je to zázrak stvoření i zkázy. Název Mléčná dráha zní příjemně. Ale Mléčná dráha je ve skutečnosti monstrum. Je to jen jedna z miliard galaxií a my žijeme na jejím okraji. Vědci nedávno objevili dvě malé galaxie, které procházejí Mléčnou dráhou. Její panorama tvoří zářící hvězdy i oslepující prach. Je překvapivé, jak málo světla z poměrně jasné Mléčné dráhy doletí až k nám. Naše galaxie je plná extrémů. Některé hvězdy se v ní líně potulují, jiné jsou vymršťovány rychlostí milionů kilometrů za hodinu. Astronomům se podařilo dohlédnout až do temného srdce galaxie.(Česká televize)

Dostupné za 4 dny
S02E05

Cizí měsíce

24.2. 01:05, Prima Zoom, 60 minut

Cizí měsíce

V temnotách Sluneční soustavy se pohybují tělesa geologicky a chemicky tak odlišná od naší Země, že jsou pro nás doslova bizarní. Na Sluneční soustavě je nejvíce překvapující její nesmírná rozmanitost. Kolem šesti z osmi planet Sluneční soustavy obíhají měsíce. Mnohé byly považovány za nezajímavé, ale v poslední době se dostaly do popředí zájmu astronomů. Tato takzvaná malá tělesa Sluneční soustavy jsou malá jen co do velikosti, ale nikoli do vědeckého významu. Jaká překvapení nás na nich asi čekají?(Česká televize)

S02E14

Mlhoviny

13.2. 17:03, Prima Zoom, 58 minut

Mlhoviny

Jsou chaotické a dech beroucí. Jejich krása vzniká z prázdnoty vesmíru. Mlhoviny jsou v galaxii vším, čím nejsou hvězdy. Chomáče hmoty, někdy se spojující, jindy rozdělující. Tenounké závoje vznášející se hmoty, některé temné, jiné zářící oslnivými barvami, mnohé získaly tvary, které jsou nám tak nějak povědomé. Lidé v mlhovinách vidí nejrůznější útvary. Nejsou to ani hvězdy, ani planety. Ukážeme vám úžasnou podívanou koloběhu tvoření v mlhovinách – zrození a smrti hvězd.(Česká televize)

S02E15

Nejdivočejší počasí ve vesmíru

17.2. 23:21, Prima Zoom, 45 minut

Nejdivočejší počasí ve vesmíru

Počasí je neodmyslitelně spojeno s atmosférou naší planety. Mnozí lidé si myslí, že u nás, na třetí planetě od Slunce, máme často počasí až nesnesitelné a velmi nebezpečné. Ale počasí na Zemi není nic ve srovnání s počasím na jiných planetách. Déšť, vítr a bouřky tam získávají zcela nové dimenze. Mechanismy těchto klimatických událostí jsou do určité míry podobné těm na Zemi. Jejich projevy jsou ale často až hrozivé. Na Venuši je každý den 480 stupňů Celsia. Mars je úplně vyschlý a chladnější než led. A na Jupiteru bychom se pro změnu mohli setkat s nejdivočejšími větry ve vesmíru.(Česká televize)

Dostupné za 4 dny
S02E16

Co je v kosmu největší?

24.2. 23:10, Prima Zoom, 55 minut

Co je v kosmu největší?

Vesmír je tak obrovský, že pro člověka je obtížné pochopit, jak jsou v něm různé objekty velké. Neplatí tam, že to, co je větší, musí být i svou podstatou kvalitnější. I když je něco ve vesmíru velké, tak v porovnání se samotným vesmírem je to vlastně malé. Co ale tedy můžeme označit za „největší objekt ve vesmíru“? Většina astronomů se shoduje v tom, že to je „kosmická pavučina“. Jakési nekonečné „lešení“ složené ze superklastrů galaxií, obklopené „temnou hmotou“. Neviditelnou a záhadnou formou hmoty, která tvoří devadesát procent hmotnosti celého vesmíru.(Česká televize)

Podobné tituly

Filmy a realita
Neobjasněná akta NASA
Tajemství oceánů
Nejkrásnější železnice světa
Tajemství v ledu
Mrakodrapy
Srdcaři na severu

O pořadu

česky česky
2007
Dokumentární

V celém vesmíru nenajdeme nic, co by se pohybovalo rychleji než světlo. Jeho paprsek cestuje rychlostí 300 tisíc kilometrů za sekundu a díky tomu dokáže třeba během jedné vteřiny hned sedmkrát oběhnout naši planetu. Kdyby se lidstvu podařilo tuto rychlost překonat, zřejmě by si splnilo jeden velký sen. Cestování časem ale zatím zůstává pouze přáním a nikdo nedokáže s jistotou říct, jestli to tak nebude napořád.(oficiální text distributora)

Hrají

Erik Thompson