cs
Pod hladinou moře
S01E03 - Přežití
Vydejte se prozkoumat fascinující svět mořských živočichů. Některé druhy jsou oddanými rodiči, kteří o svá mláďata pečují několik měsíců či let. Jiné druhy ale svým potomkům žádnou péči nevěnují. Moře pokrývají více než 70 % povrchu naší planety a jsou plná všemožných predátorů. Jediným důvodem, proč v tomto nehostinném prostředí vyrážet na cestu přes oceán, je přežití druhu. Samci sépie svádějí u pobřeží Austrálie souboj o to, kdo bude mít možnost zplodit potomka. Čeká je už jen několik měsíců života a šance na rozmnožení se naskytne jen jednou za život. Samců je asi 7x více než samic, musí proto na samice zapůsobit. To ale není snadné, samice odmítají až 70 % nabídek samců. Když jsou námluvy úspěšné, pár se hlavami spáří. Spojí se chapadly a samec vloží své spermie do lůžka pod nosem samice, ta je uchová do doby, než budou připravena její vajíčka k oplodnění. Do té doby se ale samička bude pářit i s dalšími partnery, kteří se budou snažit sperma svého předchůdce vypláchnout. Úspěšný tak zpravidla bývá jen poslední partner. Chobotnice se při hledání partnera musí mít na pozoru. Samci hrozí, že by ho samice mohla sníst. Chobotnice jsou ke svému druhu nedůvěřivé, sbližují se pouze kvůli spáření. Jedno z 8 chapadel slouží jako rozmnožovací orgán. Některé druhy chobotnic mohou obětovat své pářící rameno, aby si zachránily život. Hlavonožci se jako jedni z mála mořských živočichů rozmnožují přes fyzický kontakt. Patří mezi semelparní živočichy, což znamená, že se páří pouze jednou za život. Samci sépie bobtailové se chtějí pářit za každou cenu, se samičkou jsou tak v těsném uchopení, které vydrží až 3 hodiny. Celý akt je pro ně tak náročný, že na vzpamatování potřebují 30 minut, než mohou zase plavat. Stávají se tak snadnou kořistí pro predátory. I rozmnožování mořských korýšů je zajímavou podívanou. Například samec velekraba japonského je velmi majetnický, pokud najde dokonalou partnerku. Chytí ji a nosí s sebou. K páření totiž může dojít až po sezónním svlékání, kdy schránka krabů ještě není ztvrdlá. Drobná ryba se jménem vřeténka mandarín je jedním ze dvou druhů živočichů, který si umí vyrobit vlastní odstín modré. Pokud zaujme samičku, ta mu vyjádří náklonnost tím, že se k němu připojí a společně budou plout vzhůru vodním sloupcem, až společně vypustí oblak jiker a spermií. Čtverzubec běloskvrnný láká samičku tím, že v mořském dně vyrývá kruhový obrazec. Mnoho dalších druhů ale nemusí vynakládat takové úsilí na získání partnera. Některé se vyvinuly tak, že mohou měnit své pohlaví podle aktuální potřeby. Ploskozubcovití začínají svůj život jako samice s hladkou a tmavou barvou kůže. Když dojdou do pohlavní dospělosti, největší ryby se změní na samce, aby bylo zabezpečeno rozmnožování. Klauni to mají naopak, všichni začínají jako samci a v době páření se větší ryby změní na samice. Vytvoří pár, ve kterém žijí celý život. Pokud samice umře, samec se změní na samici, aby přilákal nového partnera. Žraloci velmi agresivně pronásledují potenciální partnerky. Když samec dostihne samici, zaboří jí zuby do boku, aby mu nemohla utéct. Do půl roku může samice porodit až 8 mláďat. Tento proces opakují žraloci každé 2 roky. Při páření se trápí i rypouši sloní. Dvakrát ročně vylézají rypouši na souš, aby svlékli svou kůži a spářili se. Samci na pláž vylézají dříve, aby svedli boj o dominanci. Vítěz získá výhradní právo na rozmnožování. Samci v době páření neloví, aby nepřišli o své postavení. Čerpají energii z tukových zásob a ztratí asi 1/3 své hmotnosti.
Více informacíEpizody
Řada 1Rodičovství
Vydejte se prozkoumat fascinující svět mořských živočichů. Některé druhy jsou oddanými rodiči, kteří o svá mláďata pečují několik měsíců či let. Jiné druhy ale svým potomkům žádnou péči nevěnují. Moře pokrývají více než 70 % povrchu naší planety a jsou plná všemožných predátorů. Jediným důvodem, proč v tomto nehostinném prostředí vyrážet na cestu přes oceán, je přežití druhu. Samci sépie svádějí u pobřeží Austrálie souboj o to, kdo bude mít možnost zplodit potomka. Čeká je už jen několik měsíců života a šance na rozmnožení se naskytne jen jednou za život. Samců je asi 7x více než samic, musí proto na samice zapůsobit. To ale není snadné, samice odmítají až 70 % nabídek samců. Když jsou námluvy úspěšné, pár se hlavami spáří. Spojí se chapadly a samec vloží své spermie do lůžka pod nosem samice, ta je uchová do doby, než budou připravena její vajíčka k oplodnění. Do té doby se ale samička bude pářit i s dalšími partnery, kteří se budou snažit sperma svého předchůdce vypláchnout. Úspěšný tak zpravidla bývá jen poslední partner. Chobotnice se při hledání partnera musí mít na pozoru. Samci hrozí, že by ho samice mohla sníst. Chobotnice jsou ke svému druhu nedůvěřivé, sbližují se pouze kvůli spáření. Jedno z 8 chapadel slouží jako rozmnožovací orgán. Některé druhy chobotnic mohou obětovat své pářící rameno, aby si zachránily život. Hlavonožci se jako jedni z mála mořských živočichů rozmnožují přes fyzický kontakt. Patří mezi semelparní živočichy, což znamená, že se páří pouze jednou za život. Samci sépie bobtailové se chtějí pářit za každou cenu, se samičkou jsou tak v těsném uchopení, které vydrží až 3 hodiny. Celý akt je pro ně tak náročný, že na vzpamatování potřebují 30 minut, než mohou zase plavat. Stávají se tak snadnou kořistí pro predátory. I rozmnožování mořských korýšů je zajímavou podívanou. Například samec velekraba japonského je velmi majetnický, pokud najde dokonalou partnerku. Chytí ji a nosí s sebou. K páření totiž může dojít až po sezónním svlékání, kdy schránka krabů ještě není ztvrdlá. Drobná ryba se jménem vřeténka mandarín je jedním ze dvou druhů živočichů, který si umí vyrobit vlastní odstín modré. Pokud zaujme samičku, ta mu vyjádří náklonnost tím, že se k němu připojí a společně budou plout vzhůru vodním sloupcem, až společně vypustí oblak jiker a spermií. Čtverzubec běloskvrnný láká samičku tím, že v mořském dně vyrývá kruhový obrazec. Mnoho dalších druhů ale nemusí vynakládat takové úsilí na získání partnera. Některé se vyvinuly tak, že mohou měnit své pohlaví podle aktuální potřeby. Ploskozubcovití začínají svůj život jako samice s hladkou a tmavou barvou kůže. Když dojdou do pohlavní dospělosti, největší ryby se změní na samce, aby bylo zabezpečeno rozmnožování. Klauni to mají naopak, všichni začínají jako samci a v době páření se větší ryby změní na samice. Vytvoří pár, ve kterém žijí celý život. Pokud samice umře, samec se změní na samici, aby přilákal nového partnera. Žraloci velmi agresivně pronásledují potenciální partnerky. Když samec dostihne samici, zaboří jí zuby do boku, aby mu nemohla utéct. Do půl roku může samice porodit až 8 mláďat. Tento proces opakují žraloci každé 2 roky. Při páření se trápí i rypouši sloní. Dvakrát ročně vylézají rypouši na souš, aby svlékli svou kůži a spářili se. Samci na pláž vylézají dříve, aby svedli boj o dominanci. Vítěz získá výhradní právo na rozmnožování. Samci v době páření neloví, aby nepřišli o své postavení. Čerpají energii z tukových zásob a ztratí asi 1/3 své hmotnosti.
Při útoku
Vydejte se prozkoumat fascinující svět mořských živočichů. Některé druhy jsou oddanými rodiči, kteří o svá mláďata pečují několik měsíců či let. Jiné druhy ale svým potomkům žádnou péči nevěnují. Moře pokrývají více než 70 % povrchu naší planety a jsou plná všemožných predátorů. Jediným důvodem, proč v tomto nehostinném prostředí vyrážet na cestu přes oceán, je přežití druhu. Samci sépie svádějí u pobřeží Austrálie souboj o to, kdo bude mít možnost zplodit potomka. Čeká je už jen několik měsíců života a šance na rozmnožení se naskytne jen jednou za život. Samců je asi 7x více než samic, musí proto na samice zapůsobit. To ale není snadné, samice odmítají až 70 % nabídek samců. Když jsou námluvy úspěšné, pár se hlavami spáří. Spojí se chapadly a samec vloží své spermie do lůžka pod nosem samice, ta je uchová do doby, než budou připravena její vajíčka k oplodnění. Do té doby se ale samička bude pářit i s dalšími partnery, kteří se budou snažit sperma svého předchůdce vypláchnout. Úspěšný tak zpravidla bývá jen poslední partner. Chobotnice se při hledání partnera musí mít na pozoru. Samci hrozí, že by ho samice mohla sníst. Chobotnice jsou ke svému druhu nedůvěřivé, sbližují se pouze kvůli spáření. Jedno z 8 chapadel slouží jako rozmnožovací orgán. Některé druhy chobotnic mohou obětovat své pářící rameno, aby si zachránily život. Hlavonožci se jako jedni z mála mořských živočichů rozmnožují přes fyzický kontakt. Patří mezi semelparní živočichy, což znamená, že se páří pouze jednou za život. Samci sépie bobtailové se chtějí pářit za každou cenu, se samičkou jsou tak v těsném uchopení, které vydrží až 3 hodiny. Celý akt je pro ně tak náročný, že na vzpamatování potřebují 30 minut, než mohou zase plavat. Stávají se tak snadnou kořistí pro predátory. I rozmnožování mořských korýšů je zajímavou podívanou. Například samec velekraba japonského je velmi majetnický, pokud najde dokonalou partnerku. Chytí ji a nosí s sebou. K páření totiž může dojít až po sezónním svlékání, kdy schránka krabů ještě není ztvrdlá. Drobná ryba se jménem vřeténka mandarín je jedním ze dvou druhů živočichů, který si umí vyrobit vlastní odstín modré. Pokud zaujme samičku, ta mu vyjádří náklonnost tím, že se k němu připojí a společně budou plout vzhůru vodním sloupcem, až společně vypustí oblak jiker a spermií. Čtverzubec běloskvrnný láká samičku tím, že v mořském dně vyrývá kruhový obrazec. Mnoho dalších druhů ale nemusí vynakládat takové úsilí na získání partnera. Některé se vyvinuly tak, že mohou měnit své pohlaví podle aktuální potřeby. Ploskozubcovití začínají svůj život jako samice s hladkou a tmavou barvou kůže. Když dojdou do pohlavní dospělosti, největší ryby se změní na samce, aby bylo zabezpečeno rozmnožování. Klauni to mají naopak, všichni začínají jako samci a v době páření se větší ryby změní na samice. Vytvoří pár, ve kterém žijí celý život. Pokud samice umře, samec se změní na samici, aby přilákal nového partnera. Žraloci velmi agresivně pronásledují potenciální partnerky. Když samec dostihne samici, zaboří jí zuby do boku, aby mu nemohla utéct. Do půl roku může samice porodit až 8 mláďat. Tento proces opakují žraloci každé 2 roky. Při páření se trápí i rypouši sloní. Dvakrát ročně vylézají rypouši na souš, aby svlékli svou kůži a spářili se. Samci na pláž vylézají dříve, aby svedli boj o dominanci. Vítěz získá výhradní právo na rozmnožování. Samci v době páření neloví, aby nepřišli o své postavení. Čerpají energii z tukových zásob a ztratí asi 1/3 své hmotnosti.
Přežití
Přežití
Vydejte se prozkoumat fascinující svět mořských živočichů. Některé druhy jsou oddanými rodiči, kteří o svá mláďata pečují několik měsíců či let. Jiné druhy ale svým potomkům žádnou péči nevěnují. Moře pokrývají více než 70 % povrchu naší planety a jsou plná všemožných predátorů. Jediným důvodem, proč v tomto nehostinném prostředí vyrážet na cestu přes oceán, je přežití druhu. Samci sépie svádějí u pobřeží Austrálie souboj o to, kdo bude mít možnost zplodit potomka. Čeká je už jen několik měsíců života a šance na rozmnožení se naskytne jen jednou za život. Samců je asi 7x více než samic, musí proto na samice zapůsobit. To ale není snadné, samice odmítají až 70 % nabídek samců. Když jsou námluvy úspěšné, pár se hlavami spáří. Spojí se chapadly a samec vloží své spermie do lůžka pod nosem samice, ta je uchová do doby, než budou připravena její vajíčka k oplodnění. Do té doby se ale samička bude pářit i s dalšími partnery, kteří se budou snažit sperma svého předchůdce vypláchnout. Úspěšný tak zpravidla bývá jen poslední partner. Chobotnice se při hledání partnera musí mít na pozoru. Samci hrozí, že by ho samice mohla sníst. Chobotnice jsou ke svému druhu nedůvěřivé, sbližují se pouze kvůli spáření. Jedno z 8 chapadel slouží jako rozmnožovací orgán. Některé druhy chobotnic mohou obětovat své pářící rameno, aby si zachránily život. Hlavonožci se jako jedni z mála mořských živočichů rozmnožují přes fyzický kontakt. Patří mezi semelparní živočichy, což znamená, že se páří pouze jednou za život. Samci sépie bobtailové se chtějí pářit za každou cenu, se samičkou jsou tak v těsném uchopení, které vydrží až 3 hodiny. Celý akt je pro ně tak náročný, že na vzpamatování potřebují 30 minut, než mohou zase plavat. Stávají se tak snadnou kořistí pro predátory. I rozmnožování mořských korýšů je zajímavou podívanou. Například samec velekraba japonského je velmi majetnický, pokud najde dokonalou partnerku. Chytí ji a nosí s sebou. K páření totiž může dojít až po sezónním svlékání, kdy schránka krabů ještě není ztvrdlá. Drobná ryba se jménem vřeténka mandarín je jedním ze dvou druhů živočichů, který si umí vyrobit vlastní odstín modré. Pokud zaujme samičku, ta mu vyjádří náklonnost tím, že se k němu připojí a společně budou plout vzhůru vodním sloupcem, až společně vypustí oblak jiker a spermií. Čtverzubec běloskvrnný láká samičku tím, že v mořském dně vyrývá kruhový obrazec. Mnoho dalších druhů ale nemusí vynakládat takové úsilí na získání partnera. Některé se vyvinuly tak, že mohou měnit své pohlaví podle aktuální potřeby. Ploskozubcovití začínají svůj život jako samice s hladkou a tmavou barvou kůže. Když dojdou do pohlavní dospělosti, největší ryby se změní na samce, aby bylo zabezpečeno rozmnožování. Klauni to mají naopak, všichni začínají jako samci a v době páření se větší ryby změní na samice. Vytvoří pár, ve kterém žijí celý život. Pokud samice umře, samec se změní na samici, aby přilákal nového partnera. Žraloci velmi agresivně pronásledují potenciální partnerky. Když samec dostihne samici, zaboří jí zuby do boku, aby mu nemohla utéct. Do půl roku může samice porodit až 8 mláďat. Tento proces opakují žraloci každé 2 roky. Při páření se trápí i rypouši sloní. Dvakrát ročně vylézají rypouši na souš, aby svlékli svou kůži a spářili se. Samci na pláž vylézají dříve, aby svedli boj o dominanci. Vítěz získá výhradní právo na rozmnožování. Samci v době páření neloví, aby nepřišli o své postavení. Čerpají energii z tukových zásob a ztratí asi 1/3 své hmotnosti.
Podobné tituly
O pořadu
Vydejte se prozkoumat fascinující svět mořských živočichů. Některé druhy jsou oddanými rodiči, kteří o svá mláďata pečují několik měsíců či let. Jiné druhy ale svým potomkům žádnou péči nevěnují. Moře pokrývají více než 70 % povrchu naší planety a jsou plná všemožných predátorů. Jediným důvodem, proč v tomto nehostinném prostředí vyrážet na cestu přes oceán, je přežití druhu. Samci sépie svádějí u pobřeží Austrálie souboj o to, kdo bude mít možnost zplodit potomka. Čeká je už jen několik měsíců života a šance na rozmnožení se naskytne jen jednou za život. Samců je asi 7x více než samic, musí proto na samice zapůsobit. To ale není snadné, samice odmítají až 70 % nabídek samců. Když jsou námluvy úspěšné, pár se hlavami spáří. Spojí se chapadly a samec vloží své spermie do lůžka pod nosem samice, ta je uchová do doby, než budou připravena její vajíčka k oplodnění. Do té doby se ale samička bude pářit i s dalšími partnery, kteří se budou snažit sperma svého předchůdce vypláchnout. Úspěšný tak zpravidla bývá jen poslední partner. Chobotnice se při hledání partnera musí mít na pozoru. Samci hrozí, že by ho samice mohla sníst. Chobotnice jsou ke svému druhu nedůvěřivé, sbližují se pouze kvůli spáření. Jedno z 8 chapadel slouží jako rozmnožovací orgán. Některé druhy chobotnic mohou obětovat své pářící rameno, aby si zachránily život. Hlavonožci se jako jedni z mála mořských živočichů rozmnožují přes fyzický kontakt. Patří mezi semelparní živočichy, což znamená, že se páří pouze jednou za život. Samci sépie bobtailové se chtějí pářit za každou cenu, se samičkou jsou tak v těsném uchopení, které vydrží až 3 hodiny. Celý akt je pro ně tak náročný, že na vzpamatování potřebují 30 minut, než mohou zase plavat. Stávají se tak snadnou kořistí pro predátory. I rozmnožování mořských korýšů je zajímavou podívanou. Například samec velekraba japonského je velmi majetnický, pokud najde dokonalou partnerku. Chytí ji a nosí s sebou. K páření totiž může dojít až po sezónním svlékání, kdy schránka krabů ještě není ztvrdlá. Drobná ryba se jménem vřeténka mandarín je jedním ze dvou druhů živočichů, který si umí vyrobit vlastní odstín modré. Pokud zaujme samičku, ta mu vyjádří náklonnost tím, že se k němu připojí a společně budou plout vzhůru vodním sloupcem, až společně vypustí oblak jiker a spermií. Čtverzubec běloskvrnný láká samičku tím, že v mořském dně vyrývá kruhový obrazec. Mnoho dalších druhů ale nemusí vynakládat takové úsilí na získání partnera. Některé se vyvinuly tak, že mohou měnit své pohlaví podle aktuální potřeby. Ploskozubcovití začínají svůj život jako samice s hladkou a tmavou barvou kůže. Když dojdou do pohlavní dospělosti, největší ryby se změní na samce, aby bylo zabezpečeno rozmnožování. Klauni to mají naopak, všichni začínají jako samci a v době páření se větší ryby změní na samice. Vytvoří pár, ve kterém žijí celý život. Pokud samice umře, samec se změní na samici, aby přilákal nového partnera. Žraloci velmi agresivně pronásledují potenciální partnerky. Když samec dostihne samici, zaboří jí zuby do boku, aby mu nemohla utéct. Do půl roku může samice porodit až 8 mláďat. Tento proces opakují žraloci každé 2 roky. Při páření se trápí i rypouši sloní. Dvakrát ročně vylézají rypouši na souš, aby svlékli svou kůži a spářili se. Samci na pláž vylézají dříve, aby svedli boj o dominanci. Vítěz získá výhradní právo na rozmnožování. Samci v době páření neloví, aby nepřišli o své postavení. Čerpají energii z tukových zásob a ztratí asi 1/3 své hmotnosti.