sk
Hledání nových světů
S01E02 - Episode 2
Od počátku věků se lidé snaží proniknout do tajemství vesmíru a pochopit ho. Jak vlastně vznikl život na Zemi? Existuje další planeta, jako je ta naše? A co vědci doufají, že přinesou budoucí vědecké mise? Vědci proto neustále prohlubují svá bádání. Není to tak dávno, co začali zkoumat exoplanety, což jsou planety, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Mars, Země, Venuše a Merkur řadí mezi planety s pevným povrchem. Samotná Země vznikla zhruba před čtyřmi miliardami let a život na ní se zrodil ve vodě. Voda se na Zemi vzala díky intenzivnímu bombardování mimozemskými tělesy. Tím získala naše planeta sedmdesát procenty vody, ve které se poté objevily první jednobuněčné organismy. Díky fotosyntéze, jež vzniká slunečním zářením, se poté atmosféra obohatila o kyslík, což umožnilo rozvoj mikroorganismů v oceánech. Od tohoto okamžiku už se život jen vyvíjel. Vědce by zajímalo, zda ve vesmíru existuje další planeta, jako je ta naše. Na Merkuru život není, ale planeta je jednoznačně neustále geologicky aktivní. Odborníci si ještě ve 20. století mysleli, že se život kdysi mohl nacházet na Venuši. Po řadě výzkumů však bylo zjištěno, že je tam teplota přes 450 stupňů Celsia a atmosféra je tvořena oxidem uhličitým. Povrch je vulkanický s rozsáhlými lávovými pláněmi a sopečnými vrcholy. Zároveň se na Venuši nachází fosfin, který je jedovatý, ale vědci zatím netuší, jak na planetě vzniká. Doufají, že to zjistí díky budoucím vesmírným misím. Ty povedou nejen na Venuši, ale i na Mars. Ten má rudý povrch a dva malé satelity – Phobos a Deimos, což jsou v podstatě dva drobné kusy Marsu. Dříve na této planetě musela být jezera i oceán, ale poté došlo k ochlazení. Vítr vysušil atmosféru a většina vody se vypařila. Je však možné, že tam nějaký život mohl kdysi být. A právě to se snaží vesmírné mise zjistit. Jak se vlastně planeta formovala, zda se klima během let měnilo a jestli jsou na Marsu nějaké stopy po minulém životě. Vědci doufají, že jim budoucí výzkumy na tyto otázky odpoví. Jediná exoplaneta, která by mohla být kolonizována, je KOI 5715-01. Zda by na ní někdy mohl být doopravdy život, je však otázka budoucnosti.
Viac informáciíPodobné tituly
O programe
Od počátku věků se lidé snaží proniknout do tajemství vesmíru a pochopit ho. Jak vlastně vznikl život na Zemi? Existuje další planeta, jako je ta naše? A co vědci doufají, že přinesou budoucí vědecké mise? Vědci proto neustále prohlubují svá bádání. Není to tak dávno, co začali zkoumat exoplanety, což jsou planety, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Mars, Země, Venuše a Merkur řadí mezi planety s pevným povrchem. Samotná Země vznikla zhruba před čtyřmi miliardami let a život na ní se zrodil ve vodě. Voda se na Zemi vzala díky intenzivnímu bombardování mimozemskými tělesy. Tím získala naše planeta sedmdesát procenty vody, ve které se poté objevily první jednobuněčné organismy. Díky fotosyntéze, jež vzniká slunečním zářením, se poté atmosféra obohatila o kyslík, což umožnilo rozvoj mikroorganismů v oceánech. Od tohoto okamžiku už se život jen vyvíjel. Vědce by zajímalo, zda ve vesmíru existuje další planeta, jako je ta naše. Na Merkuru život není, ale planeta je jednoznačně neustále geologicky aktivní. Odborníci si ještě ve 20. století mysleli, že se život kdysi mohl nacházet na Venuši. Po řadě výzkumů však bylo zjištěno, že je tam teplota přes 450 stupňů Celsia a atmosféra je tvořena oxidem uhličitým. Povrch je vulkanický s rozsáhlými lávovými pláněmi a sopečnými vrcholy. Zároveň se na Venuši nachází fosfin, který je jedovatý, ale vědci zatím netuší, jak na planetě vzniká. Doufají, že to zjistí díky budoucím vesmírným misím. Ty povedou nejen na Venuši, ale i na Mars. Ten má rudý povrch a dva malé satelity – Phobos a Deimos, což jsou v podstatě dva drobné kusy Marsu. Dříve na této planetě musela být jezera i oceán, ale poté došlo k ochlazení. Vítr vysušil atmosféru a většina vody se vypařila. Je však možné, že tam nějaký život mohl kdysi být. A právě to se snaží vesmírné mise zjistit. Jak se vlastně planeta formovala, zda se klima během let měnilo a jestli jsou na Marsu nějaké stopy po minulém životě. Vědci doufají, že jim budoucí výzkumy na tyto otázky odpoví. Jediná exoplaneta, která by mohla být kolonizována, je KOI 5715-01. Zda by na ní někdy mohl být doopravdy život, je však otázka budoucnosti.
(TV Prima)