cs
Vladimír Körner
Portrét jednoho z nejvýraznějších tvůrců české literatury druhé poloviny 20. století.V loňském roce získal prozaik a scenárista Vladimír Körner Státní cenu za literaturu. Osmašedesátiletý Körner působil v letech 1962 až 1991 jako dramaturg a scenárista v barrandovském filmovém studiu. Napsal řadu historických románů a novel, divadelní hru Huncléder – Psí kůže. Spolupodílel se na filmových scénářích Kuře melancholik, Stín kapradiny či Zánik samoty Berhof; především jej však proslavily prózy Adelheid a Údolí včel (původně psaná jako scénář), které zfilmoval František Vláčil. Je autorem scénářů i k filmům Kukačka v temném lese a Pramen života. Předloni měl premiéru snímek Milana Cieslara Krev zmizelého natočený také podle Körnerova scénáře. Podle jeho textu vznikly i televizní seriály, například Lékař umírajícího času. Körnerovo literární dílo – počínaje léty šedesátými a i s přihlédnutím k jeho pracím scenáristickým – lze označit za výraznou ukázku druhé vlny evropského literárního existencialismu, reflexivně se vyrovnávajícího s válečnými traumaty a reagující na ohrožení vlastní existence lidstva tváří v tvář alternativě nukleárního (resp. jiného) sebevyhlazení. Dokument Jana Mudry se zabývá výlučností a zdroji tvůrcovy inspirace. (Česká televize)
Více informací
O pořadu
Portrét jednoho z nejvýraznějších tvůrců české literatury druhé poloviny 20. století.V loňském roce získal prozaik a scenárista Vladimír Körner Státní cenu za literaturu. Osmašedesátiletý Körner působil v letech 1962 až 1991 jako dramaturg a scenárista v barrandovském filmovém studiu. Napsal řadu historických románů a novel, divadelní hru Huncléder – Psí kůže. Spolupodílel se na filmových scénářích Kuře melancholik, Stín kapradiny či Zánik samoty Berhof; především jej však proslavily prózy Adelheid a Údolí včel (původně psaná jako scénář), které zfilmoval František Vláčil. Je autorem scénářů i k filmům Kukačka v temném lese a Pramen života. Předloni měl premiéru snímek Milana Cieslara Krev zmizelého natočený také podle Körnerova scénáře. Podle jeho textu vznikly i televizní seriály, například Lékař umírajícího času. Körnerovo literární dílo – počínaje léty šedesátými a i s přihlédnutím k jeho pracím scenáristickým – lze označit za výraznou ukázku druhé vlny evropského literárního existencialismu, reflexivně se vyrovnávajícího s válečnými traumaty a reagující na ohrožení vlastní existence lidstva tváří v tvář alternativě nukleárního (resp. jiného) sebevyhlazení. Dokument Jana Mudry se zabývá výlučností a zdroji tvůrcovy inspirace.
(Česká televize)