Zakázaný Bůh

Cesta Františka kardinála Tomáška od tajného svěcení k symbolu Sametové revoluce... „V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa!“ řekl na konci mše konané u příležitosti svatořečení Anežky České 25. listopadu 1989 František kardinál Tomášek, a postavil se tak na stranu demonstrantů, kteří chtěli konec vlády komunistické strany. Bylo to v podstatě završení pozoruhodného příběhu kněze z Moravy, který byl po komunistickém puči tajně vysvěcen na biskupa, internován, aby se pak stal kompromisem ve vyjednávání vlády s Vatikánem a nahradil v pozici pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana, odstraněného do nedobrovolného exilu. Zároveň byl delegátem Druhého vatikánského koncilu, kde přednesl oceňovanou řeč o vztahu katolické církve k pravoslaví. Při uvolnění v roce 1968 volal po náboženské svobodě. Později odmítl podpořit Chartu 77, ale díky svým poradcům Oto Mádrovi a Josefu Zvěřinovi se v průběhu osmdesátých let stále častěji dožadoval dodržování lidských práv. Zejména nástup papeže Jana Pavla II., petice Antonína Navrátila žádající náboženskou svobodu a pouť na Velehradě v roce 1985 mu ukázaly, že není „generálem bez vojska“, jak jej komunisté posměšně nazývali. František kardinál Tomášek se dožil pádu komunistického režimu i vysněné návštěvy papeže v Československu. Boj katolické církve s totalitním režimem skončil vítězstvím.(Česká televize)