Industrie

Manufacturing War (festivalový název)

Město Zlín představuje památník úspěchu firmy Baťa a důkaz výjimečné energie muže, který zde vytvořil světový obuvnický gigant. Vypráví čítankový příběh podnikatelského selfmademana, který za vše mohl vděčit jen svému úsilí a schopnostem. Příběh by ale nebyl celý, kdybychom vynechali jeho začátek. Nejen Tomáš Baťa, ale i jiní průmyslníci využili příležitosti a zbohatli na dějinné chvíli tak tragické pro miliony lidí na této planetě – na první světové válce. Srdcem města Zlína jsou budovy Baťova podniku. Město rostlo kolem nich jako odraz nových podnikatelských teorií, ve kterých zisk továrny závisí na co největším využití a efektivitě práce dělnictva i na kvalitě jeho života po práci. Právě první světová válka zrychlí způsob, jakým se z člověka v továrně stává stroj. U Tomáše Bati musíme začátek nových vztahů mezi zaměstnanci a podnikatelem i počátek nových metod výroby hledat v předvečer první světové války. Tomáš Baťa od mládí nemá ve zvyku držet se ve vyjetých kolejích. Se svými sourozenci se nechává vyplatit z ševcovské dílny svého otce. V roce 1894 začínají v malé dílně. Svou první výrobní budovu stavějí o šest let později. To už mají 120 ševců, ovšem do továren plných strojů je ještě daleko. Baťa vyráží pro inspiraci do světa. Takzvané amerikánské metody se učí ve Spojených státech. Díky nim se tovární dělník stane přísně řízeným článkem v soukolí strojové výroby. Tím se Baťa inspiruje u Henryho Forda. V jeho automobilce pojímá sen vybudovat podobně výkonný tovární organismus doma. Baťovi se v roce 1911 do rukou dostává kniha, která ovlivní celý svět – i ten zlínský. Ať už se to dělnictvu líbí nebo ne. Baťův vědecký management by zřejmě přinesl úspěch a získal by výhodu před konkurencí. Zatím je ale jeho továrna jednou z mnoha v Rakousku Uhersku. Píše se rok 1914 a zabití nástupníka trůnu strhne svět do války. Je nejen první světovou, ale také první průmyslovou válkou. Bojuje se nejen na frontě, ale také uvnitř továren, které závodí v chrlení zbraní a všeho, co armády potřebují. Třeba obuv, díky které se na zlatou žílu státních zakázek napojí i Baťa. Za nadcházející čtyři roky nezbyde z monarchie a dosavadních pořádků kámen na kamení. Válečný průmysl ohromně roste a zbrojní firmy jako plzeňská Škodovka posilují. Daří se i Baťovi. Od začátku války se počet jeho zaměstnanců zvýší z 500 na 4000 na jejím konci. Podnik využívá také práci ruských válečných zajatců. Během války získá státní zakázky ve výši 140 milionů korun. 6 milionů přitom poskytne na válečných půjčkách monarchii, čímž dává najevo svou loajalitu. Vztah lidí ke státu se začíná měnit. Obyvatelstvo je zdecimované pracovním tempem a tlakem na výkon, vleklým nedostatkem a nevyzpytatelným koncem války. Inflace během války zvyšuje ceny na jedenáctinásobek. Množí se protesty a obyvatelé se radikalizují. Monarchie musí různými způsoby reagovat na konflikty na domácí půdě. 28. října 1918 je vyhlášeno Československo, o necelé dva týdny později končí válka a zaniká rakouská monarchie. Z Bati se v příštích letech stane světový fenomén. České země začínají v novém samostatném státě etapu, ve které fungování politiky, pozice dělnictva nebo žen a status průmyslníků dojdou velkých změn a máloco bude jako dřív. (Česká televize)