sk
Křížové cesty
S01E04 - Naděje
Dnes navštívíme křížovou cestu u zámku v Nových Hradech. Vznikla v 18. století a je pozoruhodná zasazením do krajiny, podobně jako křížová cesta v Byšičkách, kterou v 60. letech 19. století na vlastní náklady zřídil poustevník Petr Regulatus, zvaný Augustínek. Jeho křížovou cestu zničili vandalové, ale byla obnovena a slavnostně vysvěcena na Velký pátek v roce 2002. Projekt nazvaný Příběh naděje a utrpení člověka, který u Kuksu realizovalo patnáct sochařů, navazuje na třista let starou, ale nikdy nerealizovanou myšlenku hraběte Antonína Šporka. Křížová cesta 21. století byla vysvěcena roku 2008 na svátek sv. Františka.(Česká televize)
Viac informáciíEpizódy
Séria 1Naděje
Dnes navštívíme křížovou cestu u zámku v Nových Hradech. Vznikla v 18. století a je pozoruhodná zasazením do krajiny, podobně jako křížová cesta v Byšičkách, kterou v 60. letech 19. století na vlastní náklady zřídil poustevník Petr Regulatus, zvaný Augustínek. Jeho křížovou cestu zničili vandalové, ale byla obnovena a slavnostně vysvěcena na Velký pátek v roce 2002. Projekt nazvaný Příběh naděje a utrpení člověka, který u Kuksu realizovalo patnáct sochařů, navazuje na třista let starou, ale nikdy nerealizovanou myšlenku hraběte Antonína Šporka. Křížová cesta 21. století byla vysvěcena roku 2008 na svátek sv. Františka.(Česká televize)
Rozhodnutí
Letos navštívíme křížové cesty v jižních Čechách a na Šumavě. Každá křížová cesta je i symbolickým odrazem života člověka. Zejména do těch šumavských historie vepsala mnoho bolestných událostí. Původní obyvatelé zde žili v přátelství, ale válka a poválečné události je postavily proti sobě. Mnozí byli vyhnáni; někteří přišli o život. Také mnohé křížové cesty v těchto místech byly poškozeny, některé srovnány se zemí. Díky úsilí lidí byly ale obnoveny a jsou dnes symbolem vzájemného smíření mezi lidmi po obou stranách hranic.(Česká televize)
Sebezapření
Říká se, že kdo nevystoupil na Svatý Duch ve Vlachově Březí, jako by tu ani nebyl. Kopec spojuje s městem hned několik cest. Od nepaměti sem chodili lidé, aby byli Bohu blíž. Postavili tu kříž, modlili se. Na počátku 18. století sem doputoval i mnich Faltýn, který nesl z Říma vzácný dar obraz Panny Marie s dítětem. Když chtěl pokračovat ve své pouti, nemohl obraz zvednout ze země a pochopil, že má obraz zanechat ve Vlachově Březí. Místní zde vystavěli kostelík, který zasvětili svatému Duchu. Symboliku svatodušského poutního místa dotváří stoupající křížová cesta s Kalvárií a čtrnácti kapličkami.(Česká televize)
Setkání
Zdejší kraj je poznamenán vztahy mezi česky a německy mluvícími rodáky. Jsou s nimi mnohdy provázány i zdejší křížové cesty. Jako první navštívíme s jezuitou Janem Regnerem křížovou cestu v Sušici, která vede od řeky Otavy na kopec Stráž, místními nazývaný Andělíček, ke kapli Anděla Strážce. Křížovou cestu ukovali podle uměleckého návrhu Bohumily Skrbkové v rámci maturitních prací studenti oboru Uměleckořemeslné zpracování kovu Střední školy Oselce.(Česká televize)
Očekávání
Naděje se často rodí v beznaději. Na spáleništi našich očekávání. I o tom vypráví příběh křížové cesty. Křížová cesta by nebyla úplná, kdyby na jejím konci nebylo Ježíšovo vítězství nad smrtí. Křížem nic nekončí, kříž je v první řadě symbolem spásy. „Skrze kříž přišla do života radost a naděje,“ říká autorka křížové cesty v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Proto byla u zdejší křížové cesty přistavěna poblíž Božího hrobu kaplička, která tuto skutečnost připomíná.(Česká televize)
Přemožení smrti
Přemožení smrti
Střítež je starobylé místo. Nacházela se zde už od 13. století vesnice s farním kostelem. Takových v okolí mnoho nebylo. Ves vzkvétala zejména proto, že zde vedla jedna z obchodních cest z Olomouce do Moravské Třebové, Pardubic a Prahy. Křížová cesta zde byla postavena po obrovské větrné bouři v roce 1840, ve stejné době jako místní kaple, do níž byl přenesen obraz Panny Marie z jediného stromu, který vichřici přežil.(Česká televize)
Podobné tituly
O programe
Křížové cesty pod širým nebem byly v naší zemi značně oblíbené a často jsou velmi malebné. Dodnes, zejména před Velikonocemi, si na nich věřící připomínají poslední okamžiky života Ježíše Krista. Zvyk stavět křížové cesty se vyvinul z poutí do Jeruzaléma, při kterých poutníci putovali k Božímu Hrobu, zastavovali se a modlili u míst Kristova utrpení. Ne všichni však mohli podniknout dalekou pouť do Jeruzaléma, která byla tak prospěšná k duchovní obnově člověka. Z popudu františkánů proto byla poslední cesta Ježíše Krista připomínána na vhodných místech pomocí křížů a výjevů z posledních chvil jeho pozemského života. Zvyk stavět křížové cesty se brzy rozšířil i k nám. Ve čtyřdílném cyklu si prohlédneme spolu s teologem a pedagogem Alešem Rolečkem některé z nich a navštívíme lidi, kteří tato, mnohdy velmi poničená unikátní díla, pomáhají obnovit.(Česká televize)