cs
Návraty k divočině
S01E07 - Muráňská planina
Zachovalé krasové území Muráňská planina je národním parkem od roku 1997. Rozkládá se na rozloze 20 318 ha jižně od Nízkých Tater a horního Hronu, mezi městy Brezno, Tisovec, Muráň a Červená Skala. K přitažlivým a možná až exotickým znakům tohoto slovenského národního parku patří volný chov koní, pralesovité lesní porosty, krasové útvary a jedinečný výskyt některých živočichů a rostlin. Nejnavštěvovanější je tady určitě rezervace Cigánka. Krom jiného je jakousi otevřenou učebnicí geologie a i ti, kteří nejsou odborníky, si mohou v reliéfu krajiny číst o tom, jak vznikaly vápencové skály a jak je postupně tvarovala voda, která vytvořila hluboká údolí. Nenechte si proto ujít Hrdzavou dolinu a ani tu dolinu, které se říká Javorníková.(Česká televize)
Více informacíEpizody
Řada 1Krkonošský národní park
Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963. Na výměře bezmála 550 km2 zahrnuje nejvyšší pohoří České republiky s dominantou Sněžky (1602 m n. m.). Předmětem ochrany jsou horské lesy, květnaté louky, lidová architektura a krkonošská tundra. O Krkonoších hovoříme jako o ostrovu Arktidy uprostřed Evropy. Severská příroda se tu setkává s přírodou alpskou, a tak se v tomto nejstarším českém národním parku můžeme setkat s arktoalpinskou tundrou, jedinečnou v rámci celého světa.(Česká televize)
Národní park České Švýcarsko
Barevný podzim láká k výpravám. Máme pro vás jeden tip a možná i s argumenty, které tak úplně neznáte. České Švýcarsko, tento nejmladší národní park u nás, který byl vyhlášen 1. ledna 2000, se rozkládá na nevelké ploše 80 km2. Jeho symbolem je Pravčická brána. Říká se: Nevidět v Českém Švýcarsku Pravčickou bránu je jako jet do Paříže a nevidět Eiffelovku.(Česká televize)
Národní park Malá Fatra
S prvním sněhem jsme se vydali na Malou Fatru, do nejzápadněji položeného pohoří Karpatské soustavy na Slovensku. Řeka Váh ji rozděluje na část Kriváňskou a Lúčanskou. Do dnešních dnů si pohoří zachovalo širokou přírodní rozmanitost, proto byla Kriváňská část Malé Fatry v roce 1988 vyhlášena národním parkem.(Česká televize)
Tatranský národný park
Tatranský národní park (TANAP), nejstarší z devíti slovenských národních parků, zaujímá plochu 738 km². S ochranným pásmem to je navíc 307,03 km², takže dohromady jde o 1 045,03 km². Pro turisty se nabízí celkem 600 km stezek a 16 značených, udržovaných cyklistických tras. Nejvyšším vrcholem je Gerlachovský štít (2 655 m). Flora a fauna parku se vyznačuje velkou rozmanitostí, s mnoha endemity, včetně tatranských kamzíků a svišťů. Základní data, která se v souvislosti s TANAP připomínají: 1. leden 1949 – zřízení parku, rok 1987 – k parku přidruženy Západní Tatry, rok 1993 – TANAP se stal biosférickou rezervací UNESCO, rok 2003 – upraveny hranice území parku a ochranného pásma. Od roku 2004 je park součástí sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.(Česká televize)
Národní park Podyjí
Národní park Podyjí
Národní park Podyjí se nachází na okraji teplé panonské oblasti od Znojma po Vranov nad Dyjí na bezmála 64 km2. S rakouským Thayatalem za řekou tvoří jeden chráněný celek. Snad nikde ve střední Evropě nenajdeme tak meandrující řeku. Vytvořila unikátní hluboce zaříznuté údolí, v němž 40 km meandrů nepoznamenala lidská činnost.(Česká televize)
Slovenský kras
Slovenský kras
Národním park Slovenský kras byl spolu se svým maďarským protějškem v roce 1995 zapsán do Seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Je největším krasovým územím planinového typu ve střední Evropě. V roce 2002 to byl taky hlavní důvod vyhlášení národního parku. Na slovenském území se rozkládá na 34 611 ha. Je rozdělený na 7 planin, které oddělují toky nebo doliny. Mezi nejznámější patří Silická planina, Plešivská planina, Horný vrch, Dolný vrch, Zádielská, Koniarská a Jasovská planina.(Česká televize)
Muráňská planina
Muráňská planina
Zachovalé krasové území Muráňská planina je národním parkem od roku 1997. Rozkládá se na rozloze 20 318 ha jižně od Nízkých Tater a horního Hronu, mezi městy Brezno, Tisovec, Muráň a Červená Skala. K přitažlivým a možná až exotickým znakům tohoto slovenského národního parku patří volný chov koní, pralesovité lesní porosty, krasové útvary a jedinečný výskyt některých živočichů a rostlin. Nejnavštěvovanější je tady určitě rezervace Cigánka. Krom jiného je jakousi otevřenou učebnicí geologie a i ti, kteří nejsou odborníky, si mohou v reliéfu krajiny číst o tom, jak vznikaly vápencové skály a jak je postupně tvarovala voda, která vytvořila hluboká údolí. Nenechte si proto ujít Hrdzavou dolinu a ani tu dolinu, které se říká Javorníková.(Česká televize)
Slovenský ráj
Slovenský ráj
V Národním parku Slovenský ráj nás tentokrát ochranáři provedou navštěvovanou, a přesto divokou slovenskou přírodou. Spolu s nimi se podíváme na skalnaté a hluboké rokliny s vodopády a horskými potoky na jejich dně, ohromí nás kaňon Hornádu zahloubený ve skalní stěně, připomeneme si Dobšinskou ledovou jeskyni, nahlédneme do lesních zákoutí se vzácnou orchidejí střevičníkem pantoflíčkem. Jedinečné jsou i vápencové skály, v nichž hnízdí sokol stěhovavý.(Česká televize)
O pořadu
Cyklus Televizního studia Ostrava představuje 13 národních parků, které dnes najdeme na území bývalého Československa. Správy jednotlivých NP se především snaží uchovat ekosystém nejméně ovlivňovaný člověkem. Chtějí ukázat hodnoty krajinářské, přírodní (vzácnou faunu a flóru), nebo kulturní (lidovou architekturu, sakrální aj. památky). Proti tomu ovšem stojí módní přístup, ryze konzumní, všechno v národních parcích přizpůsobit potřebám lidí. Proto se cyklus bude blíže věnovat zajímavým záchranným programům národních parků.(Česká televize)