cs
Letecké katastrofy
S01E_Volný pád - Volný pád
7. října 2008. Let Qantas Airways 72 mířící ze Singapuru do Perthu přešel nad Indickým oceánem náhle do střemhlavého pádu. Silné přetížení zvedalo cestující ze sedadel. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí
Více informacíEpizody
Drama nad Portugalskem
Drama nad Portugalskem
21. prosince 1992 se k jižnímu pobřeží Portugalska blížil let Martinair 495. Kapitánem byl šestapadesátiletý Willem van Staveren. Zkušený pilot a letecký instruktor u Martinair pracoval 24 let. Druhý pilot, jednatřicetiletý Ronald Clemenkowff létal pro nizozemské aerolinie tři roky. Nejmladším členem posádky byl devětadvacetiletý palubní inženýr Gery Glans. Piloti řídili třímotorový širokotrupý letoun DC-10. Do přistání zbývala necelá půlhodina. Na palubě bylo třináct členů posádky a 327 cestujících, většinu tvořili občané Nizozemska. Cesta z Amsterdamu do portugalského Fara měla trvat dvě a půl hodiny. Během klesání piloti zjistili, že letí do špatného počasí. Když se nad aktivní ranvej nasune bouřka, může přistávající letadlo vážně ohrozit potenciální střih větru. Kdyby se počasí zhoršilo, mohli odklonit na sever do Lisabonu, ale aktuálně to nebylo nutné. Jen několik minut před nimi ve Faru přistával jiný let společnosti Martinair. Podle meteohlášení se nejbližší bouřka nacházela přibližně deset kilometrů západně od ranveje. Ve vzdálenosti 12 kilometrů zahájil let Martinair 495 konečné přiblížení. (Česká televize)
Stealth Bomber Down
Stealth Bomber Down
23. února 2008. Major Ryan Link a kapitán Justine Grieve končili čtyřměsíční nasazení. Jeden z nejmodernějších vojenských letounů na světě se řítil po dráze na Guamu. Andersenova letecká základna zajišťuje výcvik pilotů i podporu amerických vojenských operací v západním Pacifiku. Jejich mise toho dne byl návrat domů. Nasazení na Guamu skončilo, čekal je šestnáctihodinový let do Knob Nosteru v Missouri, kde se nachází domovská letecká základna. Byli jednou ze dvou posádek, které se toho dne vracely domů v unikátním vojenském stroji, bombardéru B–2. Jejich konstrukce označovaná jako „létající křídlo“, patří k zázrakům techniky. Letectvo za vývoj a výrobu letky těchto bombardérů utratilo čtyřiačtyřicet miliard dolarů. Letoun byl vyvíjen v období studené války v osmdesátých letech minulého století s cílem unikat sovětským radarům. Existuje pouhých jednadvacet kusů. Dokáže výrazně snáz proniknout nad střežené území, aniž by ho odhalila protivzdušná obrana či nepřátelští stíhači. Během 11 000 kilometrů dlouhého letu měla posádka doplnit palivo poblíž Havajských ostrovů a pak nad Kalifornií, odkud měla směřovat na Whitemanovu leteckou základnu v Missouri. Major Link působil jako instruktor pro B-dvojku. Kapitán Grieve byl zkušený pilot, u letectva měl nalétáno víc než 2500 hodin. Patřili mezi pouhé tři stovky pilotů oprávněných řídit neviditelný bombardér. Grieve a Link byli druzí v pořadí na vzletu, jejich stroj nesl jméno Spirit of Kansas. Piloti museli 168 tun vážící bombardér na práh dráhy navést opatrně, aby se neporušila celistvost pláště. Velitelem mise byl tentokrát kapitán Grieve, Spirit of Kansas se odpoutal od dráhy. Mohutný bombardér se téměř okamžitě prudce naklonil. (Česká televize)
Double Trouble
Double Trouble
Na letišti v Lucemburku se 31. března 1992 ke vzletu připravoval let Trans–Air 671. Kapitán Ingemar Berglund byl nadmíru zkušený švédský pilot, Boeing 707 řídil více než deset let. Kapitán sloužil v armádě a v civilu většinou létal s nákladními letadly, měl zkušenosti s provozem v Africe a Evropě. Znal trasy a byl vynikající pilot. Ani druhý pilot Martin Emery nebyl žádný nováček, pracoval jako instruktor a řídící letového provozu. Boeing 707 byl letoun dlouhého doletu poháněný čtyřmi motory Pratt & Whitney. Byl to velmi silný a spolehlivý stroj, dokázal uvézt čtyřicet až padesát tun nákladu. Pilotům asistoval palubní inženýr Terry Boone. Boeing 707 nebyl příliš vybavený co do automatiky, u bočního panelu za piloty proto seděl palubní inženýr a ovládal jednotlivé systémy ručně. Mezi těmi, co létali na sedmsetsedmičce, patřil k nejlepším na světě. Toho dne je čekal sedmihodinový let z Lucemburku do Kana v Nigérii. Let 671 provozovala nově zřízená nigerijská společnost Trans–Air Limited, jejich klientem byly Kabo Air Cargo. Společnost vznikla jen pár týdnů před nehodou, zajišťovala výhradně přepravu zařízení pro ropná pole v Nigérii. Let Kabo 671 se ustálil ve výšce 8800 metrů. Letadlem cestovali také manažer přepravy a technik údržby. Nad Alpami se zhoršilo počasí, oblačnost sahala prakticky až do výšky deseti kilometrů. Letounem otřásaly turbulence. Po hodině letu, právě když dosáhli hladiny deseti tisíc metrů, se ozvala ohromná rána, po které téměř okamžitě následovala další. Letadlo se silně naklonilo doprava, kapitán s vypětím všech sil stroj vyrovnal. (Česká televize)
Pád do Tichého oceánu
Pád do Tichého oceánu
Let Alaska Airlines 261 stoupal 31. ledna 2000 k obloze nad mexickým městem Puerto Vallarta. Kapitán Ted Thompson sloužil u letectva a pro Alaska Airlines pracoval 17 let. Druhý pilot Bill Tansky létal téměř čtyřicet let, toho dne řídil. Oba piloti měli u kolegů velký respekt, byli to špičkoví letci. Letoun MD–83 mířil na sever, po mezipřistání v San Francisku měl pokračovat do Seattlu ve státě Washington. O osmdesát tři cestujících se staraly tři letušky. Patnáct minut po vzletu zjistili piloti problém, letadlo netrimovalo. Trimování jsou drobné změny polohy výškového stabilizátoru, který udržují letoun vyvážený. Když se rozsvítí tahle kontrolka, znamená to, že posádka bude mít potíže s ovládáním podélného sklonu, což je pro let zásadní. Výstraha naznačovala, že je stabilizátor zaseknutý a tlačí příď mírně dolů. Druhý pilot musel použít veškerou sílu, aby zvedl příď letounu. Přešel na manuální řízení. Držel řídicí páku a cítil stále vyšší tlak, který musel vyrovnávat. Musel hodně napnout svaly, bylo třeba s tím něco dělat. Přitahováním řídicí páky dokázali piloti vychýlit výškovku natolik, aby letadlo dál stoupalo. Dvacet jedna minut po vzletu se let 261 ustálil ve výšce 9400 metrů. Přepínače v kokpitu aktivují šedesáticentimetrový šroubový zvedák na zádi, jeho otáčením se stabilizátor vychyluje nahoru a dolů. Kapitán Thompson se pokusil aktivovat výškový stabilizátor pomocí pák na středové konzole. Doufali, že automat udrží letadlo ve vodorovném letu. (Česká televize)
O pořadu
Letecká doprava je nejbezpečnějším způsobem přepravování osob i zboží po celé naší planetě. Každou minutu jsou ve vzduchu tisíce strojů letících všemi možnými směry. Většina z nich dosáhne bez problémů svého cíle. Jsou ale okamžiky, kdy se posádky a cestující dostanou do situace, jež může skončit tragicky. Námětem šestidílného kanadského cyklu dokumentárních rekonstrukcí jsou události, které se na kratší či delší dobu staly středem pozornosti sdělovacích prostředků. Autoři rekonstruují průběhy známých leteckých nehod prostřednictvím obrazových a zvukových archivních materiálů, výpovědí svědků, pozůstalých, leteckých odborníků a vyšetřovatelů. Svou důležitou roli má také počítačová animace, jež evokuje to, co snad mohli jen tušit dispečeři u svých radarů, a to, co v několika posledních sekundách svého života viděli muži v pilotních kabinách. Charakteristickou součástí cyklu jsou pak hrané scény, které vypovídají o tom, k čemu všemu během letu došlo a jak se s mimořádnými situacemi vyrovnávali lidé za řídícími pákami, jejich neviditelní partneři ve střediscích letového provozu a konečně i pasažéři, jež svůj osud vložili do jejich rukou.Seznam dílů:1. Když na palubě vypukne požár (Fire on Board)2. Když se za letu otevřou dveře (Unlocking Disaster)3. Když dojde palivo (Flying on Empty)4. Když nefungují přístroje (Flying Blind)5. Když je nebe příliš těsné (Deadly Crossroads)6. Když na palubu vstoupí teroristé (The Killing Machine)(oficiální text distributora)