cs
Narozeni 1918 - viděno šesti
S01E01 - Jejich století
Dokumentární film „Jejich století“ není klasickým „filmem o filmu“, ale spíše ohlédnutím za mnohaletým úsilím autorů při vývoji a realizaci složitého projektu „Narozeni 1918“, který probíhal v několika etapách a potýkal se s mnoha protivenstvími. Dokument „Jejich století“ popisuje vznik projektu od vytváření databází občanů, narozených ve stejném roce jako republika, přes vytipovávání vhodných kandidátů pro projekt, až k seznamovacím návštěvám a samotné realizaci filmových dokumentů. V neposlední řadě ukazuje i to, jak se s mnohdy složitými osudy stoletých potýkali ve svých filmech jejich tvůrci. Líčí cestu tvorby těchto filmů od zadání, přes první návštěvy tvůrců u svých „hrdinů“, až po samotnou náročnou realizaci. Poznáme práci tvůrců nejen při natáčení, ale i v následné postprodukci při dokončování dokumentů. Film nás seznámí i s dalšími součástmi projektu „Narozeni 1918“, tedy s výstavou velkoplošných fotografií stoletých a s knihou o jejich osudech. Dokument o projektu „Narozeni 1918“ je nejen sondou do životů několika stoletých, ale zároveň do složitého procesu jejich uměleckého ztvárnění.(Česká televize)
Více informacíEpizody
Řada 1
Jejich století
Dokumentární film „Jejich století“ není klasickým „filmem o filmu“, ale spíše ohlédnutím za mnohaletým úsilím autorů při vývoji a realizaci složitého projektu „Narozeni 1918“, který probíhal v několika etapách a potýkal se s mnoha protivenstvími. Dokument „Jejich století“ popisuje vznik projektu od vytváření databází občanů, narozených ve stejném roce jako republika, přes vytipovávání vhodných kandidátů pro projekt, až k seznamovacím návštěvám a samotné realizaci filmových dokumentů. V neposlední řadě ukazuje i to, jak se s mnohdy složitými osudy stoletých potýkali ve svých filmech jejich tvůrci. Líčí cestu tvorby těchto filmů od zadání, přes první návštěvy tvůrců u svých „hrdinů“, až po samotnou náročnou realizaci. Poznáme práci tvůrců nejen při natáčení, ale i v následné postprodukci při dokončování dokumentů. Film nás seznámí i s dalšími součástmi projektu „Narozeni 1918“, tedy s výstavou velkoplošných fotografií stoletých a s knihou o jejich osudech. Dokument o projektu „Narozeni 1918“ je nejen sondou do životů několika stoletých, ale zároveň do složitého procesu jejich uměleckého ztvárnění.(Česká televize)
Lásky pana Laváčka
Lásky pana Laváčka
Karel Laváček oslavil v lednu 2019 své již 101. narozeniny. I přes svůj věk je to vitální pán, který se živě zajímá o svět kolem, vypráví ty nejpodrobnější detaily svého dětství i mládí a navíc dokáže dobře reflektovat a komentovat různé etapy svého života. Díky němu se dokážeme přenést o téměř sto let zpátky na Malou Stranu, kde se narodil i vyrůstal a představit si tak hry malých kluků, od pouštění papírových lodiček na loužích, přes sáňkování v Nerudově ulici až po nejoblíbenější hru Karla Laváčka na detektiva. „Ten detektiv jsem byl vždycky já,“ vzpomíná po letech, „otec byl totiž policejní komisař a zakladatel daktyloskopie v Čechách, tak jsem to měl z domova okoukané.“ Od téměř idylického dětství se ve filmu přesouváme k dospívání, kdy Karel Laváček potkal osudovou lásku svého života Vlastu. Její otec ale lásce nepřál, takže když neplánovaně otěhotněla, donutil jí k potratu. Karel Laváček se pak brzy oženil, dílem z trucu, ale také ve snaze zachránit poloviční židovku před deportací do Terezína. Mnoho jeho známých židovského původu se už po válce nikdy nevrátilo. On se rozvedl a oženil s jinou Vlastou, narodily se jim dvě děti, Olga a Karel. Manželství ale nefungovalo a následoval další rozvod. Po únorových událostech 1948 tak zůstal opět bez ženy. Znovu se ženil, až když zjistil, že sestra jeho první lásky je volná. „Myslel jsem, že mi nahradí Vlastu, kterou jsem pořád miloval, ale byla úplně jiná.“ A tak se rozvedl potřetí a našel si ženu, která mu Vlastu připomínala alespoň vzhledem. S tou a jejich malou holčičkou poté emigroval po srpnu 1968 nejdříve do Itálie a pak do Švýcarska. „Já se ale pořád cítil Čechem, ve Švýcarsku mi chyběl náš smysl pro humor a spousta dalších věcí.“ Po revoluci se tedy rozhodl vrátit a dožít v Čechách. Karel Laváček bydlí nyní sám, jeho syn Karel ale žije jen o patro výš ve stejném domě, i on je v důchodu a svého otce tak často navštěvuje. Společně podnikají výlety do okolí, a protože Karla Laváčka trápí, že jeho rod vymře po meči, snaží se předat část rodinného archivu policejnímu muzeu, kde při návštěvě nejen zjistí, že fotografie jeho otce visí ve vitríně, ale díky posmrtné masce stane rovněž tváří v tvář známému vrahovi Kolínskému, který vyloupil a zabil majitele zlatnictví a kterého vypátral právě jeho otec. Karla Laváčka navštěvují i ostatní děti, ve filmu se objevují i vnoučata a rodinná setkání završí velkolepá oslava jeho 101. narozenin. Životního příběh Karla Laváčka je orámován významnými historickými okamžiky České republiky, zejména osmičkovými roky. K lepší představě o dané době napomáhají unikátní a některé dosud nepublikované filmové archivy.(Česká televize)
Stoletá Manka z Vysočiny
Stoletá Manka z Vysočiny
Marie Žertová se narodila v Plzni 12. ledna 1918. Otec byl zaměstnán ve Škodových závodech jako stavební inženýr, maminka byla v domácnosti. Sužovala je bída, a tak se rodiče raději odstěhovali do Poličky, kde ze začátku bydleli u dědečka na pile a kde se jim už vedlo přeci jen lépe. Jejími životními vzory byli rodiče a prezident Masaryk, jehož postava v bílém obleku se jí vryla do paměti už jako malé holčičce během všesokolském sletu v Praze, kde pak již jako dospělá cvičila v roce 1938. Odpoledne se upraveným dobytčákem vrátila domů, a zatímco maminka pekla svatební koláče, ona šla na poslední zkoušku šatů a druhý den se vdávala. Manžel byl důstojník, působil jako pyrotechnik ve Vojenské muniční továrně číslo 1. „Po válce bylo zrezivělé nevybuchlé munice všude plno, takže se manžel nezastavil. Každé ráno odcházel do práce a já nevěděla, jestli se večer shledáme…“(Česká televize)
O pořadu
Unikátní dokumentární cyklus o podobách stoletých životů pohledem šesti režisérů. Záměrem autorů bylo přispět k unikátnímu výročí republiky zajímavým pohledem na naši složitou historii. Zatímco většina oslav tohoto výročí probíhala po linii „velké“ historie státu, záměrem autorů bylo tuto historii přiblížit pomocí sledování osudů občanů, mnohdy skutečně obyčejných. Projekt částečně mapuje nejen zásadní společenské změny, ale i to, jak na ně naši hrdinové reagovali, co v té době prožívali a jak vše vidí s odstupem mnohdy desítek let.(Česká televize)