cs
Bez milosti
Dokumentární film o životě a smrti generála Československé armády Heliodora Píky. Když se 3. července 1897 narodil ve slezské obci Štítina, byla velká bouřka. Sto let potom, při vzpomínkové slavnosti u rodného domku v roce 1997, začala povodeň století. Proč se vracet k osobnosti důstojníka, zpravodajce a diplomata, který byl popraven 21. června 1949 jako nepřítel lidově-demokratického státu a špión západních mocností? Ostudná politická vražda H. Píky je dnes symbolem zkázy demokratických tradic Československé armády. Vzácné filmové archivy a svědectví pamětníků přinášejí nový pohled na rozporuplné události lidské i profesní dráhy výjimečného člověka. Legionář z I. světové války, důstojník armády, vojenský přidělenec na Balkáně a velitel Československé vojenské mise v Moskvě, nositel třiceti válečných řádů a vyznamenání, a konečně politický vězeň. Jeho osud neskončil přirozenou smrtí, byl pokrytecky a tajně, potupně popraven. Černé svědomí Ludvíka Svobody, Zdeňka Fierlingera a mnoha dalších napomohlo rehabilitaci v roce 1968. Dnešní snaha o vyrovnání s minulostí ukazuje, že nikdy nejde jen o neosobní mechanismus moci. Na rozsudku smrti Heliodora Píky i na zamítnutí žádosti o milost jsou podepsáni konkrétní lidé. Někteří asi dosud žijí. Ani po šedesáti letech necítí vinu, neomluvili se, ani nebyli voláni k odpovědnosti. Příběh života a smrti generála Píky je i příběhem demokracie v naší republice. Scénář a režie Marie Šandová a Kristina Vlachová (1997).(oficiální text distributora)
Více informací
O pořadu
Dokumentární film o životě a smrti generála Československé armády Heliodora Píky. Když se 3. července 1897 narodil ve slezské obci Štítina, byla velká bouřka. Sto let potom, při vzpomínkové slavnosti u rodného domku v roce 1997, začala povodeň století. Proč se vracet k osobnosti důstojníka, zpravodajce a diplomata, který byl popraven 21. června 1949 jako nepřítel lidově-demokratického státu a špión západních mocností? Ostudná politická vražda H. Píky je dnes symbolem zkázy demokratických tradic Československé armády. Vzácné filmové archivy a svědectví pamětníků přinášejí nový pohled na rozporuplné události lidské i profesní dráhy výjimečného člověka. Legionář z I. světové války, důstojník armády, vojenský přidělenec na Balkáně a velitel Československé vojenské mise v Moskvě, nositel třiceti válečných řádů a vyznamenání, a konečně politický vězeň. Jeho osud neskončil přirozenou smrtí, byl pokrytecky a tajně, potupně popraven. Černé svědomí Ludvíka Svobody, Zdeňka Fierlingera a mnoha dalších napomohlo rehabilitaci v roce 1968. Dnešní snaha o vyrovnání s minulostí ukazuje, že nikdy nejde jen o neosobní mechanismus moci. Na rozsudku smrti Heliodora Píky i na zamítnutí žádosti o milost jsou podepsáni konkrétní lidé. Někteří asi dosud žijí. Ani po šedesáti letech necítí vinu, neomluvili se, ani nebyli voláni k odpovědnosti. Příběh života a smrti generála Píky je i příběhem demokracie v naší republice. Scénář a režie Marie Šandová a Kristina Vlachová (1997).(oficiální text distributora)