cs
Film na přání: Hrátky s čertem, Tvár v okne, Den sedmý, osmá noc
Drama (1969). Hrátky s čertem Princezna a Káča touží po ženichovi, peklo touží po dušičkách a vysloužilý voják po fajfce plné tabáku. Pohádková komedie, ve které se vysloužilý voják Martin Kabát nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů. Dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, se vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel. Vdavekchtivá princezna Dišperanda a její služebná Káča se upíší vlastní krví velmi výmluvnému čertu Luciovi výměnou za pohádkové ženichy. Oba úpisy se však omylem dostanou do rukou chrabrého vojenského vysloužilce Martina Kabáta, a to je pro Lucia malér, s nímž si neví rady. Martin je navíc vášnivý karbaník, a tak se zdá, že i v mariáši, který si rozdá se dvěma čerty ve starém mlýně, dostanou pekelníci co proto. Na Luciovu výzvu proto z pekla přiletí vskutku ďábelsky záludný čert Solfernus, který se lstí zmocní obou úpisů, a tak Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel, aby z nich svou chytrostí, odvahou a v případě potřeby i sukovicí vyrval duše dvou hloupých ženských. Aniž to tuší, má v zádech velmi mocného spojence a kromě toho, že zachrání dvě duše před peklem, vyslouží si splnění tří přání. Dvě z nich moudře využije k napravení dvou hříšníků. Zbývá mu ještě třetí. * Tvár v okne Povídkový film o životě lidí v malém slovenském městě v 60. letech minulého století se zabývá jejich všedními radostmi a starostmi. Povídky jsou odrazem skutečnosti tak, jako se odráží tvář člověka v okenním skle. 1. Žalobce - Prokurátor okresního soudu Vlado Žoldoš je sólistou džezového orchestru, což se setkává s nevolí místních maloměšťáků. První povídka vypráví o milostném vztahu mladého prokurátora a místní učitelky. Nejsou oddáni, ale netají se svým intimním vztahem, což se obyvatelům malého města stává trnem v oku. Dvojice se však své lásky nehodlá vzdát. 2. Obhájce - Vztah mladého lékaře MUDr. Dedíka k pacientovi, který se netají svými reakčními názory. Druhá povídka se odehrává v nemocničním prostředí. Na konci noční služby přivážejí advokáta s diagnózou infarktu. Advokát pohrdá mladým lékařem pro jeho pokrokové smýšlení, no právě mladý lékař ho svou léčebnou metodou zachrání. 3. Soudce - Příběh starého soudce JUDr. Bednára, který až po letech zjišťuje, jak velkou krizí prochází jeho vlastní manželství. Ve třetí povídce řeší starý soudce svůj poslední případ - rozvod mladého manželství. Své manželství, které také není šťastné, dává za příklad. Zdá se, že od toho, jak vyřeší svůj poslední případ, závisí i osud jeho vlastního manželství. * Den sedmý, osmá noc Film Evalda Schorma o síle lidského strachu. O tom, že stačí pustit na lidi strach a ostatní už dovrší sami. Do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni obyvatelé podléhají panice a obavám z neznámého násilí. A to všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým. Podobenství, které zcela otevřeně reagovalo na události srpna 1968, bylo pečlivě uzavřeno do trezoru a premiéra se konala až v roku 1990. Příběh se odehrává v průběhu čtyřiadvaceti hodin v malé vsi, do níž zavítá herecká skupina s pašijovými výjevy. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Ukazují, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají. Filmová metafora o síle strachu a povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Podobenství, které zcela otevřeně reagovalo na sovětskou okupaci v srpnu 1968, bylo okamžitě po dokončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20 letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl.
Více informacíPodobné tituly
O pořadu
Drama (1969). Hrátky s čertem Princezna a Káča touží po ženichovi, peklo touží po dušičkách a vysloužilý voják po fajfce plné tabáku. Pohádková komedie, ve které se vysloužilý voják Martin Kabát nezalekne ani hrozného loupežníka Sarky Farky, ani pekla plného rohatých čertů. Dvě vdavekchtivé dívky, princezna Dišperanda a její služebná Káča, se vlastní krví upíší čertu, výměnou za pohádkové ženichy. Přestože se omylem oba ďábelské úpisy dostanou do rukou chrabrého Martina Kabáta, záludný ďábel Solfernus se jich lstí zmocní a Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel. Vdavekchtivá princezna Dišperanda a její služebná Káča se upíší vlastní krví velmi výmluvnému čertu Luciovi výměnou za pohádkové ženichy. Oba úpisy se však omylem dostanou do rukou chrabrého vojenského vysloužilce Martina Kabáta, a to je pro Lucia malér, s nímž si neví rady. Martin je navíc vášnivý karbaník, a tak se zdá, že i v mariáši, který si rozdá se dvěma čerty ve starém mlýně, dostanou pekelníci co proto. Na Luciovu výzvu proto z pekla přiletí vskutku ďábelsky záludný čert Solfernus, který se lstí zmocní obou úpisů, a tak Martinovi nezbývá, než se vydat do horoucích pekel, aby z nich svou chytrostí, odvahou a v případě potřeby i sukovicí vyrval duše dvou hloupých ženských. Aniž to tuší, má v zádech velmi mocného spojence a kromě toho, že zachrání dvě duše před peklem, vyslouží si splnění tří přání. Dvě z nich moudře využije k napravení dvou hříšníků. Zbývá mu ještě třetí. * Tvár v okne Povídkový film o životě lidí v malém slovenském městě v 60. letech minulého století se zabývá jejich všedními radostmi a starostmi. Povídky jsou odrazem skutečnosti tak, jako se odráží tvář člověka v okenním skle. 1. Žalobce - Prokurátor okresního soudu Vlado Žoldoš je sólistou džezového orchestru, což se setkává s nevolí místních maloměšťáků. První povídka vypráví o milostném vztahu mladého prokurátora a místní učitelky. Nejsou oddáni, ale netají se svým intimním vztahem, což se obyvatelům malého města stává trnem v oku. Dvojice se však své lásky nehodlá vzdát. 2. Obhájce - Vztah mladého lékaře MUDr. Dedíka k pacientovi, který se netají svými reakčními názory. Druhá povídka se odehrává v nemocničním prostředí. Na konci noční služby přivážejí advokáta s diagnózou infarktu. Advokát pohrdá mladým lékařem pro jeho pokrokové smýšlení, no právě mladý lékař ho svou léčebnou metodou zachrání. 3. Soudce - Příběh starého soudce JUDr. Bednára, který až po letech zjišťuje, jak velkou krizí prochází jeho vlastní manželství. Ve třetí povídce řeší starý soudce svůj poslední případ - rozvod mladého manželství. Své manželství, které také není šťastné, dává za příklad. Zdá se, že od toho, jak vyřeší svůj poslední případ, závisí i osud jeho vlastního manželství. * Den sedmý, osmá noc Film Evalda Schorma o síle lidského strachu. O tom, že stačí pustit na lidi strach a ostatní už dovrší sami. Do malé obce zavítá kočovná společnost předvádějící pašijové výjevy. Není však doba na divadelní představení. Zdánlivě se nic neděje, ale všichni obyvatelé podléhají panice a obavám z neznámého násilí. A to všechno je z dálky sledováno někým neviditelným a neznámým. Podobenství, které zcela otevřeně reagovalo na události srpna 1968, bylo pečlivě uzavřeno do trezoru a premiéra se konala až v roku 1990. Příběh se odehrává v průběhu čtyřiadvaceti hodin v malé vsi, do níž zavítá herecká skupina s pašijovými výjevy. Pod vlivem nevyjasněných příznaků nebezpečí a ohrožení reagují obyvatelé na události nepřiměřeně, projevuje se malověrnost, egoismus a pud stádnosti. V pestré mozaice epizod, směřujících čím dál tím více a krutěji od komičnosti k tragédii, se představuje množství postav, zastupujících různorodé spektrum národa. Tvůrci nikoho nešetří, obnažují malost a krutost až na dřeň. Ukazují, co dokáže panika strachu a úzkosti, jak se zmocní lidí ve vesnici, kde se všichni znají. Filmová metafora o síle strachu a povaze malých českých lidi je tragickou fraškou, nabitou symboly, opírající se o biblické podobenství, absurdní drama a kafkovské vidění světa. Podobenství, které zcela otevřeně reagovalo na sovětskou okupaci v srpnu 1968, bylo okamžitě po dokončení pečlivě uzavřeno do pověstného trezoru. Premiéra se konala až po 20 letech, Evald Schorm už svůj film nikdy neviděl.