cs
Film na přání: Niet inej cesty, Ta naše písnička česká II, Strach
Film (1963). Niet inej cesty Fragment z pohnutého života slovenského buditele Ľudovíta Štúra z revolučních let 1848 a 1849. Ľudovít Štúr patřil k předním slovenským buditelům, zabýval se zejména spisovným jazykem. Životopisný film o slovenském národovci zachycuje revoluční události v roce 1848 v Rakousko-Uhersku, kdy se Štúr jako poslanec sněmu postavil do čela boje za národní práva slovenského lidu. Životopisný příběh slovenského buditele a kodifikátora spisovné slovenštiny Ľudovíta Štúra vznikl v roce 1968, avšak ani v nejmenším neodráží jeho kvas. Vznikl uctivý životopis klasického střihu, hlavního hrdinu zachycuje v revolučním roce 1848, kdy Štúr vstoupil jako poslanec do Uherského sněmu. Téměř učebnicově prožívá nejen složitá dilemata v politice, ale také složité zákruty v milostných citech. * Ta naše písnička česká II Osudy českého houslisty, jehož životní a společenská situace v období 1968-1989 nutí přistupovat ke kompromisům a osobním ústupkům. Profesionální houslista Jan ztrácí v období normalizace zaměstnání, srpnový vpád vojsk Varšavské smlouvy ze dne na den učiní jeho plánům a nadějím přítrž. Po zákazu jakékoliv činnosti v hudební oblasti krátký čas pracuje jako kostelník, ale sužují ho existenční problémy. Proto využije hned první příležitost pro návrat ke své původní profesi. Nebude to však cesta lehká, přímočará a mravně čistá. Jako člen houslového kvarteta se totiž musí bezpodmínečně podřídit jakýmkoli požadavkům komunistické doby a manýrám ředitele hudební agentury. Životní a společenská situace ho nakonec přinutí přistoupit k vážným morálním kompromisům a četným ústupkem v osobním životě. * Strach Major Kalaš vyšetřuje řadu vražd souvisejících s minulostí. V pozadí případu stojí strach ctihodných občanů z prozrazení jejich temné minulosti. Na silnici u pohraničního městečka v noci přejede automobil úmyslně mladého, asi dvacetiletého muže. V mrtvém poznají místní jednoho ze studentů, který tam byl na brigádě. Do Kromperku přijíždí major Kalaš s nadporučíkem Vargou. Vyšetřovací mašinérie se naplno rozjíždí, avšak než se oběma kriminalistům podaří případ vyřešit, budou následovat další úmrtí a záhadné loupeže. Profesor pražské grafické školy Hechtl pozná v mrtvém na fotografii čerstvého absolventa Coufalíka. Kriminalisté se tak dostanou na stopu lidí, se kterými se oběť stýkala, především do fotografického ateliéru, který vede Bohuslav Pacer. Jeho syn Bert byl Coufalíkovým spolužákem a majitelem auta, které prokazatelně mladíka přejelo. Berta kriminalisté hledají na chatě Pacerových, na zahradě najdou jen jeho zakopané tělo. Následují další zločiny. Kriminalisté odhalují síť vyzvědačů, kteří spolupracují se zahraniční centrálou v obavách z prozrazení důkazů o jejich kolaborantských činech za okupace.
Více informací
O pořadu
Film (1963). Niet inej cesty Fragment z pohnutého života slovenského buditele Ľudovíta Štúra z revolučních let 1848 a 1849. Ľudovít Štúr patřil k předním slovenským buditelům, zabýval se zejména spisovným jazykem. Životopisný film o slovenském národovci zachycuje revoluční události v roce 1848 v Rakousko-Uhersku, kdy se Štúr jako poslanec sněmu postavil do čela boje za národní práva slovenského lidu. Životopisný příběh slovenského buditele a kodifikátora spisovné slovenštiny Ľudovíta Štúra vznikl v roce 1968, avšak ani v nejmenším neodráží jeho kvas. Vznikl uctivý životopis klasického střihu, hlavního hrdinu zachycuje v revolučním roce 1848, kdy Štúr vstoupil jako poslanec do Uherského sněmu. Téměř učebnicově prožívá nejen složitá dilemata v politice, ale také složité zákruty v milostných citech. * Ta naše písnička česká II Osudy českého houslisty, jehož životní a společenská situace v období 1968-1989 nutí přistupovat ke kompromisům a osobním ústupkům. Profesionální houslista Jan ztrácí v období normalizace zaměstnání, srpnový vpád vojsk Varšavské smlouvy ze dne na den učiní jeho plánům a nadějím přítrž. Po zákazu jakékoliv činnosti v hudební oblasti krátký čas pracuje jako kostelník, ale sužují ho existenční problémy. Proto využije hned první příležitost pro návrat ke své původní profesi. Nebude to však cesta lehká, přímočará a mravně čistá. Jako člen houslového kvarteta se totiž musí bezpodmínečně podřídit jakýmkoli požadavkům komunistické doby a manýrám ředitele hudební agentury. Životní a společenská situace ho nakonec přinutí přistoupit k vážným morálním kompromisům a četným ústupkem v osobním životě. * Strach Major Kalaš vyšetřuje řadu vražd souvisejících s minulostí. V pozadí případu stojí strach ctihodných občanů z prozrazení jejich temné minulosti. Na silnici u pohraničního městečka v noci přejede automobil úmyslně mladého, asi dvacetiletého muže. V mrtvém poznají místní jednoho ze studentů, který tam byl na brigádě. Do Kromperku přijíždí major Kalaš s nadporučíkem Vargou. Vyšetřovací mašinérie se naplno rozjíždí, avšak než se oběma kriminalistům podaří případ vyřešit, budou následovat další úmrtí a záhadné loupeže. Profesor pražské grafické školy Hechtl pozná v mrtvém na fotografii čerstvého absolventa Coufalíka. Kriminalisté se tak dostanou na stopu lidí, se kterými se oběť stýkala, především do fotografického ateliéru, který vede Bohuslav Pacer. Jeho syn Bert byl Coufalíkovým spolužákem a majitelem auta, které prokazatelně mladíka přejelo. Berta kriminalisté hledají na chatě Pacerových, na zahradě najdou jen jeho zakopané tělo. Následují další zločiny. Kriminalisté odhalují síť vyzvědačů, kteří spolupracují se zahraniční centrálou v obavách z prozrazení důkazů o jejich kolaborantských činech za okupace.