cs
Vesmír
S01E04 - Jupiter - obří planeta
Pětkrát dál od Slunce než Země je zmenšená obdoba sluneční soustavy, která se skládá z více než šedesáti měsíců, obíhajících okolo ohromné plynné planety. Její planoucí barvy a tajemné horké skvrny mají sice svou krásu, ale jsou to projevy ohromných bouří a tryskového proudění. Může být Jupiter hvězdou, která dovedla tři krále do Betléma? A může jeden z jejích měsíců skrývat pod ledem život? A je možné, že naše planeta vděčí tomuto obrovskému kosmickému magnetu za své přežití?(Česká televize)
Více informacíEpizody
Jupiter - obří planeta
Pětkrát dál od Slunce než Země je zmenšená obdoba sluneční soustavy, která se skládá z více než šedesáti měsíců, obíhajících okolo ohromné plynné planety. Její planoucí barvy a tajemné horké skvrny mají sice svou krásu, ale jsou to projevy ohromných bouří a tryskového proudění. Může být Jupiter hvězdou, která dovedla tři krále do Betléma? A může jeden z jejích měsíců skrývat pod ledem život? A je možné, že naše planeta vděčí tomuto obrovskému kosmickému magnetu za své přežití?(Česká televize)
Měsíc
Měsíc
Podle nejnovějších poznatků máme ve Sluneční soustavě více než 150 měsíců. Neptun si nárokuje 13 z nich. Saturn jich má 48. A Jupiter jich nashromáždil neuvěřitelných 62! Kdežto Země má jenom jeden… ale ten je mimořádný. Náš Měsíc – nebo „Luna“, jak jej nazývali Římané – je pozoruhodný svou velikostí. Ne proto, že by to byl největší měsíc ve Sluneční soustavě. Několik jich je větších. Jeden ze Saturnových měsíců – Titan – je například dvakrát větší. Ale Měsíc je největším v poměru ke své hostitelské planetě. Je velký jako čtvrtina Země. To je opravdu hodně. Naše planeta je v tomto ohledu výjimečná. Pro některé astronomy jsou relativní rozměry obou těles dostatečné k tomu, aby o systému Země–Měsíc hovořili jako o dvojplanetě.(Česká televize)
Vnější planety
V odlehlých částech naší Sluneční soustavy se pohybují obrovští ledoví giganti: Uran a Neptun. Obklopeny mlžným oparem v atmosféře působí tyto vnější planety bouřlivě a nepředvídatelně. Na Neptunu vanou nejrychlejší větry v celé Sluneční soustavě. Jeho černá skvrna mizí a znovu se objevuje, jako by se přemísťovala. Uranův shluk měsíců jej obkrouží za necelý den, proto jsou jejich občasné srážky pravděpodobné. A nejvzdálenější ze všech vnějších planet je těleso, které vlastně už ani není planetou – Pluto.(Česká televize)
Nejnebezpečnější místa
Vesmír je obrovský, úžasný, vzrušující. Cestovat vesmírem by mohl být ten nejdobrodružnější podnik v životě, ale mohla by to být i výprava bez zpáteční jízdenky. Je to místo, odkud se už nelze vrátit nebo alespoň ne v té podobě, ve které jste do něj vstoupili. Cestování vesmírem je snem každého dobrodruha. Až se však budete prodírat galaktickou džunglí, mějte se na pozoru před žhavými zónami našeho vesmíru. Jinde zase řádí zuřivé turbulence či nepřekonatelná gravitace. V kosmu narazíte na velmi silné jevy, mnohokrát, nepředstavitelněkrát silnější než výbuch atomové bomby. Zrodil se z velmi mocné exploze, Velkého třesku, a vše v něm od té doby probíhá s děsivou prudkostí.(Česká televize)
Podobné tituly
O pořadu
V celém vesmíru nenajdeme nic, co by se pohybovalo rychleji než světlo. Jeho paprsek cestuje rychlostí 300 tisíc kilometrů za sekundu a díky tomu dokáže třeba během jedné vteřiny hned sedmkrát oběhnout naši planetu. Kdyby se lidstvu podařilo tuto rychlost překonat, zřejmě by si splnilo jeden velký sen. Cestování časem ale zatím zůstává pouze přáním a nikdo nedokáže s jistotou říct, jestli to tak nebude napořád.(oficiální text distributora)