Letecké katastrofy

Nebezpečenstvo nad Portugalskom

21. prosince 1992 se k jižnímu pobřeží Portugalska blížil let Martinair 495. Kapitánem byl šestapadesátiletý Willem van Staveren. Zkušený pilot a letecký instruktor u Martinair pracoval 24 let. Druhý pilot, jednatřicetiletý Ronald Clemenkowff létal pro nizozemské aerolinie tři roky. Nejmladším členem posádky byl devětadvacetiletý palubní inženýr Gery Glans. Piloti řídili třímotorový širokotrupý letoun DC-10. Do přistání zbývala necelá půlhodina. Na palubě bylo třináct členů posádky a 327 cestujících, většinu tvořili občané Nizozemska. Cesta z Amsterdamu do portugalského Fara měla trvat dvě a půl hodiny. Během klesání piloti zjistili, že letí do špatného počasí. Když se nad aktivní ranvej nasune bouřka, může přistávající letadlo vážně ohrozit potenciální střih větru. Kdyby se počasí zhoršilo, mohli odklonit na sever do Lisabonu, ale aktuálně to nebylo nutné. Jen několik minut před nimi ve Faru přistával jiný let společnosti Martinair. Podle meteohlášení se nejbližší bouřka nacházela přibližně deset kilometrů západně od ranveje. Ve vzdálenosti 12 kilometrů zahájil let Martinair 495 konečné přiblížení. (Česká televize)