Letecké katastrofy

Skrutky a matice

16. února 2000. Z letiště Mather v kalifornském Sacramentu vzlétl třicet let starý nákladní letoun DC-8 směřující do Daytonu v Ohiu. Sotva se však příďové kolo odpoutalo od země, letadlo začalo stoupat pod mnohem vyšším úhlem, než by mělo... Po prudkém vzletu rychle následoval neúmyslný náklon doleva. Zatímco se posádka snažila nouzově přistát, letoun měl neustále tendenci stoupat. Ochromený stroj byl na dohled od ranveje, když se zřítil na vrakoviště aut kilometr a půl od letiště. Všichni tři členové posádky při havárii zemřeli. Rozsáhlý požár a množství autodílů silně komplikovaly identifikaci trosek. Vyšetřovatelé oblast systematicky prohledali a brzy objevili černé skříňky. Řídící letového provozu jim sdělil, že posádka letu č. 17 hned po vzletu hlásila problém s těžištěm. Nesprávné rozložení nákladu však bylo brzy vyloučeno. Federální letecký úřad v minulosti obdržel několik stížností pilotů společnosti Emery, kteří vyjadřovali znepokojení nad způsobem, jakým se v aeroliniích zajišťuje náklad. Vyšetřovatelé proto potřebovali zjistit, jestli při vzletu nedošlo k posunu nákladních kontejnerů. Navzdory ujištění pracovníků nakládky v Sacramentu potřebovali důkazy, že byl náklad řádně připevněn. Analýza upevňovacích prvků prokázala, že tragédii nezpůsobily problémy v nákladovém prostoru. Zvukový záznam z kokpitu naznačil možné potíže s výškovým kormidlem. Srovnání letových dat s případy jiných nehod umožnilo vyšetřovatelům definitivně vyloučit posunutí nákladu. Zaměřili se proto na výškovku. Údaje ze zapisovače jasně ukazovaly na poruchu pravé klapky výškového kormidla... (Česká televize)

Odfúknutí

Náš seriál zkoumá legendární letecké katastrofy, aby zjistil, co se stalo a proč. Každým odhalením temné pravdy havárie se zlepšuje bezpečnost letectví krok za krokem.

Smrteľné rozptýlenie

Smrteľný vzdušný priestor

Smrteľný predvádzací let

Smrtiaca misia

Voľný pád

Náš seriál zkoumá legendární letecké katastrofy, aby zjistil, co se stalo a proč. Každým odhalením temné pravdy havárie se zlepšuje bezpečnost letectví krok za krokem.

Tragické klesanie

14. října 1990. Let Alitalia 404 z Milána do Curychu byl ve fázi závěrečného přiblížení ke klotenskému letišti. Piloti neviděli přistávací dráhu, ale navigační přístroje jim ukazovaly, že sledují správný signál z letiště... Posádka potřebovala pouze zachytit radiomaják označovaný jako vnější návěstidlo. Někde se však stala fatální chyba. Letadlo náhle narazilo do korun stromů, převrátilo se a dopadlo na zalesněné úbočí hory necelých deset kilometrů od přistávací dráhy. Hasiči přispěchali na místo nehody. Tam zjistili, že letoun v lese zanechal 300 metrů dlouhou jizvu a následný požár pohltil většinu vraku. Všech 46 osob na palubě zahynulo. Když vyšetřovatelé ze švýcarského Úřadu pro vyšetřování leteckých nehod (AAIB) prověřili radarový záznam, všimli si, že let 404 letěl déle než pět minut příliš nízko. Správná sestupová rovina by ho postupně dovedla až na práh ranveje. Letadlo letělo téměř paralelně s ní, ovšem víc než o 300 metrů níž. Dispečer připustil, že si toho nevšiml, a vysvětlil, že varovný systém minimální výšky na letišti dosud nebyl instalován. Kvůli obavám z vážné závady byl okamžitě vypnut přístrojový přistávací systém (ILS). Komplexní zkoušky však prokázaly, že navádění na dráhu funguje bez problémů. Žádné stopy neposkytly ani osobní záznamy pilotů. Oba byli zkušení a trasu už několikrát absolvovali. Nic neodhalil ani zapisovač letových údajů (FDR), podle kterého bylo letadlo mechanicky v pořádku. Protože šlo o stroj americké výroby, k vyšetřování se připojil pracovník NTSB. Kokpit letu 404 byl vybavený zastaralým bubínkovým výškoměrem, u kterého se dá snadno udělat chyba v odečtu. Vyšetřovatelé však neměli jak zjistit, jestli se to opravdu stalo. Zvukový záznam z pilotní kabiny měl velmi slabou kvalitu, ale transkript vyčištěné nahrávky přinesl nečekaná odhalení: Posádka se domnívala, že „je na paprsku“, ačkoliv letěla výrazně pod sestupovou rovinou. Systém signalizace blízkosti země (GPWS) posádku před blížící se kolizí nevaroval. Druhý pilot oznámil průlet, ale kapitán jeho povel odvolal. Během zkoumání trosek prohlédli vyšetřovatelé dva přístroje z kokpitu a učinili znepokojivý objev. Kapitán ohlásil zachycení, protože mu jeho přístroje ukazovaly, že je na sestupové rovině, ačkoliv letěli o víc než 300 metrů pod ní. Bylo třeba zjistit, jak mohly klíčové přístroje ukazovat nesprávné hodnoty. S pomocí techniků společnosti Alitalia byl prozkoumán zdroj těchto informací – navigační přijímač č. 1. Zařízení nejevilo žádné známky poruchy, ale objevilo se podezření, že uvnitř došlo ke zkratu. Poškozenou jednotku nebylo možné vyzkoušet... (Česká televize)