en
Čestmír Strakatý: Mikuláš Kroupa (MIKULÁŠ KROUPA. Svoboda znamená práva i povinnosti, nebojovat za vlast je zrada, nostalgie po komunismu je nedostatek zodpovědnosti)
Téměř polovina Čechů si myslí, že dnešní režim je horší než ten před rokem 1989. Zakladatel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa přičítá takové přesvědčení nostalgii. Všechny ukazatele totiž jednoznačně potvrzují, že někdejší politická doktrína nenabízela nikomu lepší příležitosti ani život než současnost. Faktem zůstává, že se lidé mohli cítit osvobození od některých starostí nebo na ně mohlo doléhat méně zodpovědnosti, protože se jen vezli a nechali o sobě rozhodovat soudruhy, na které si občas zanadávali u táboráku. V porovnání s tím je svoboda náročná, vyžaduje vzít svůj život do vlastních rukou, a to pravděpodobně není pro každého. I to je legitimní, nelze přitom ale tolerovat zločiny proti demokracii. Člověk, který vědomě šíří lži a dezinformace, by měl být podle Kroupy předvolán k zodpovědnosti, což se neděje. Před námi jsou navíc těžké zkoušky, ve kterých bude potřeba hodnoty a směřování svobodného západního světa obhájit. Pevně přitom věří, že když přijde na lámání chleba, vezmou současné a budoucí generace zbraně do rukou a budou se bránit. Už proto, co ve 20. století samy zažily. Nebo proto, že branná povinnost velí za zemi bojovat. Nedržet se svým národem a odmítat za něj nasadit život, tomu se dřív říkalo velezrada. A z řad těch, kteří to v minulosti dělali, se rekrutovali kolaboranti. Co má na mysli, když říká, že nás čekají Mnichovy? Jaká je hlavní příčina vnitrospolečenského rozkolu? Na čem se neshodne s ministerstvem obrany? Co se komunistům daří? Nebo jak se konečně vyrovnat s minulostí, když vláda selhává? I tom jsme s Mikulášem Kroupou mluvili.
More informationAbout show
Téměř polovina Čechů si myslí, že dnešní režim je horší než ten před rokem 1989. Zakladatel neziskové organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa přičítá takové přesvědčení nostalgii. Všechny ukazatele totiž jednoznačně potvrzují, že někdejší politická doktrína nenabízela nikomu lepší příležitosti ani život než současnost. Faktem zůstává, že se lidé mohli cítit osvobození od některých starostí nebo na ně mohlo doléhat méně zodpovědnosti, protože se jen vezli a nechali o sobě rozhodovat soudruhy, na které si občas zanadávali u táboráku. V porovnání s tím je svoboda náročná, vyžaduje vzít svůj život do vlastních rukou, a to pravděpodobně není pro každého. I to je legitimní, nelze přitom ale tolerovat zločiny proti demokracii. Člověk, který vědomě šíří lži a dezinformace, by měl být podle Kroupy předvolán k zodpovědnosti, což se neděje. Před námi jsou navíc těžké zkoušky, ve kterých bude potřeba hodnoty a směřování svobodného západního světa obhájit. Pevně přitom věří, že když přijde na lámání chleba, vezmou současné a budoucí generace zbraně do rukou a budou se bránit. Už proto, co ve 20. století samy zažily. Nebo proto, že branná povinnost velí za zemi bojovat. Nedržet se svým národem a odmítat za něj nasadit život, tomu se dřív říkalo velezrada. A z řad těch, kteří to v minulosti dělali, se rekrutovali kolaboranti. Co má na mysli, když říká, že nás čekají Mnichovy? Jaká je hlavní příčina vnitrospolečenského rozkolu? Na čem se neshodne s ministerstvem obrany? Co se komunistům daří? Nebo jak se konečně vyrovnat s minulostí, když vláda selhává? I tom jsme s Mikulášem Kroupou mluvili.