Temná doba: Projev ministra Kopeckého (Po nechutném projevu ministra Kopeckého proti židům se oběsil skladník Pražské židovské obce a bojovník za Československo (1947))

Temná doba: Projev ministra Kopeckého (Po nechutném projevu ministra Kopeckého proti židům se oběsil skladník Pražské židovské obce a bojovník za Československo (1947))

31.8. 18:09
DVTV Extra
8 minut

Poválečný ministr informací Václav Kopecký, zarytý komunista a stalinista, se projevoval také jako velký antisemita – ačkoliv se navenek stavěl jako člověk, který takové chování odsuzuje. V roce 1947 na komunistickém sjezdu v Teplicích pronesl jeden z nejostudnějších anitsemitistických projevů, který bohužel sklidil bouřlivý potlesk přítomných a vyvolal vlnu nenávisti vůči židům mezi lidmi, ale měl také odezvu v demokratickém tisku. A především měl za následek sebevraždu –oběsil se po něm Ejsik Weiss, skladník Židovské náboženské obce v Praze, rodák z Podkarpatské Rusi, voják Svobodova sboru a vězeň nacistických koncentračních táborů. Jeho pohřbu se zúčastnily delegace zahraničních armád i Světového židovského kongresu. Kopecký zůstal ministrem a svou nevraživost vůči židům naplno projevil v 50. letech, kdy na smrt posílal i soudruhy židovského původu.

Więcej informacji
Nagraj

O audycji

Poválečný ministr informací Václav Kopecký, zarytý komunista a stalinista, se projevoval také jako velký antisemita – ačkoliv se navenek stavěl jako člověk, který takové chování odsuzuje. V roce 1947 na komunistickém sjezdu v Teplicích pronesl jeden z nejostudnějších anitsemitistických projevů, který bohužel sklidil bouřlivý potlesk přítomných a vyvolal vlnu nenávisti vůči židům mezi lidmi, ale měl také odezvu v demokratickém tisku. A především měl za následek sebevraždu –oběsil se po něm Ejsik Weiss, skladník Židovské náboženské obce v Praze, rodák z Podkarpatské Rusi, voják Svobodova sboru a vězeň nacistických koncentračních táborů. Jeho pohřbu se zúčastnily delegace zahraničních armád i Světového židovského kongresu. Kopecký zůstal ministrem a svou nevraživost vůči židům naplno projevil v 50. letech, kdy na smrt posílal i soudruhy židovského původu.