en
SPECIÁL Kateřina Hloušková (SPECIÁL Kateřina Hloušková: Mýty o českém školství)
Analytička Kateřina Hloušková vyvrací řadu mýtů, které fungují v obecném povědomí. První: české školství je podfinancované. Jasnými argumenty dokládá, že za posledních devět let vzrostl rozpočet tohoto resortu o sto procent, což nemá obdobu v jiných oblastech. V poměru k HDP jsme také nad průměrem Evropské unie a vynakládáme na školství více peněz než sousední Rakousko. Říká, že neplatí úměra, že více peněz znamená automaticky lepší výsledky. Důvod? Sama říká, že neexistuje žádný způsob zpětné vazby, který by školy hodnotil jak po stránce kvality výuky, tak třeba efektivity vynakládaných peněz. Také vyvrací pověru, že čeští učitelé jsou přetížení měřeno počtem žáků na jednoho učitele. Dokládá, že dnes je v Česku 11 žáků na jednoho učitele, zatímco například ve Francii 17. Popisuje také testování PISA, kde čeští žáci a studenti sice jsou nad průměrem EU, ale neustále klesají. Podle ní je nejvíc alarmující 60procentní funkční negramotnost učňů z maturitních oborů. Zamýšlí se také nad tím, jak je možné, že evidentní úspěch v podobě digitalizovaného přijímání studentů na střední školy není více oceňován. V podcastu se také bavíme o koncepci lyceí, jimž Hloušková věří jako možnosti rozšířit počty budoucích řemeslníků, kteří budou šířeji připraveni na život.
More informationAbout show
Analytička Kateřina Hloušková vyvrací řadu mýtů, které fungují v obecném povědomí. První: české školství je podfinancované. Jasnými argumenty dokládá, že za posledních devět let vzrostl rozpočet tohoto resortu o sto procent, což nemá obdobu v jiných oblastech. V poměru k HDP jsme také nad průměrem Evropské unie a vynakládáme na školství více peněz než sousední Rakousko. Říká, že neplatí úměra, že více peněz znamená automaticky lepší výsledky. Důvod? Sama říká, že neexistuje žádný způsob zpětné vazby, který by školy hodnotil jak po stránce kvality výuky, tak třeba efektivity vynakládaných peněz. Také vyvrací pověru, že čeští učitelé jsou přetížení měřeno počtem žáků na jednoho učitele. Dokládá, že dnes je v Česku 11 žáků na jednoho učitele, zatímco například ve Francii 17. Popisuje také testování PISA, kde čeští žáci a studenti sice jsou nad průměrem EU, ale neustále klesají. Podle ní je nejvíc alarmující 60procentní funkční negramotnost učňů z maturitních oborů. Zamýšlí se také nad tím, jak je možné, že evidentní úspěch v podobě digitalizovaného přijímání studentů na střední školy není více oceňován. V podcastu se také bavíme o koncepci lyceí, jimž Hloušková věří jako možnosti rozšířit počty budoucích řemeslníků, kteří budou šířeji připraveni na život.