Zázračná Asie (6)
V srdci Asie leží rozlehlé vyprahlé krajiny, které se táhnou od Arábie na západě až po východní Čínu na východě. Na pouštích a stepích přežijí jen ti nejhouževnatější. Mongolská poušť Gobi rozkládající se na milionu km2 je domovem jednoho z nejvzácnějších tvorů na Zemi, gobijského poddruhu medvěda hnědého. Dlouho byl považován za mýtus a dnes je na světě pouhých 40 jedinců. Většina zvířat v Gobi je aktivní v noci. Tarbíček dlouhouchý je zdejším nejnebezpečnějším lovcem. Loví hmyz, nepije, vodu získává z potravy. V Číně leží Taklamakan, poušť, jíž se přezdívá Moře smrti. Naopak na jihu je poušť plná života – Tharská poušť v Indii. Je to nejhustěji osídlená poušť na světě, žije tu 20 milionů lidí. Ze severu sem migruje na 30 000 jeřábů panenských. Zdejší náboženství džinismus proklamuje duchovní vztah ke zvířatům. Na okraji pouště se rozkládá křovinatý les, poslední útočiště lva perského. Loví mláďata axisů indických. V Íránu leží poušť Lút, která je nejžhavějším místem na zemském povrchu. Teploty tu dosahují 80 stupňů. Na jih od Íránu se rozkládá největší písečné moře dun na světě Rub-al-Chálí. Písek, který odnáší vítr, tvoří v Perském zálivu pouštní ostrovy. Na jednom z nich hnízdí 60 000 kormoránů arabských. Na hranici Kazachstánu a Uzbekistánu leží nejmladší poušť na Zemi Aralkum. Aral byl čtvrtým největším jezerem na světě. V 60. letech byla řeka napájející jezero přehrazena kvůli zavlažování bavlníkových plantáží. Dnes se tu tvoří písečné bouře, které se šíří přes Asii na východ. Asijské pouště se s oteplováním rozšiřují do euroasijské stepi. Největší travnatá pláň na světě začíná v Maďarsku a končí v Číně. V mongolských pláních roste nízká tráva a obývá je divoká kočka manul lovící hlodavce. Gazely dzeren v zimě migrují za potravou přes nebezpečnou transsibiřskou magistrálu. Žije tu poslední skutečný divoký kůň na světě, kůň Převalského. Britský dokumentární seriál (2024)
Více informacíEpizody
Zázračná Asie (1) - Série 1
Zázračná Asie (1)
Zázračná Asie (1)
Největším kontinentem na světě je Asie. Její pobřeží je dlouhé 150 000 km a omývají ho tři oceány a 21 moří od Arabského poloostrova, přes Indický oceán a jihovýchodní Asii až k Pacifiku. Díky silným oceánským proudům patří vody k nejbohatším na planetě. V teplých vodách západního Pacifiku žije nápadně zbarvená malá ryba, bičonoš zobanovitý, která se tře v hejnu místo v páru. Stává se kořistí žraloka spanilého. Silný indonéský oceánský proud putuje ze západního Pacifiku do Floreského moře a k Malým Sundám. U ostrova Komodo, kde je dostatek planktonu, se rozmnožují manty. Jedna větev proudu míří k ostrovu Jáva, u jeho pobřeží roste třetina mangrovů světa. Jsou to jedny z nejbohatších lesů na světě. Chrání před bouřemi a pohlcují 4x víc uhlíku než stromy na souši. Žije tu ryba lezec, který přijímá kyslík ze vzduchu, umí chodit po souši a dokáže skákat po hladině až metr daleko. Na světě byla už vykácena polovina mangrovů. Na nejzápadnějším pobřeží Asie vypouští izraelská elektrárna do moře vodu o 10 stupňů teplejší. Je to útočiště velmi ohroženého žraloka velrybáře, který se zde rozmnožuje. Na malém ruském Tulením ostrově na Dálném východě žije v počtu 100 000 jedinců jedna z největších kolonií lachtanů medvědích. Hlubiny japonského moře obývá druh krakatic s bioluminiscencí. Čtvrt miliardy samic vystupuje k povrchu a po nakladení vajíček umírá. V západním Pacifiku leží mezi Filipínami, Malajsií a Indonésií tzv. korálový trojúhelník obývaný třemi čtvrtinami všech známých druhů korálů a 3000 druhy ryb. Mezi raritami je mořský plž tzv. mořský králík. Senzory připomínajícími králičí uši pátrá po potravě. Jsou tu i predátoři jako muréna žlutolemá, ropušnice, jedovaté houby a had vlnožil velký. Jeho jed je 10x silnější než jed kobry. Vlnožilové spolupracují s kranasy modroploutvými. Kranas upozorní volnožila na možný úkryt kořisti a had skulinu ve skále prozkoumá. Loví spolu celé stovky kranasů a vlnožilů. Asijské oceány nabízejí podívanou, jakou nikde jinde člověk neuvidí. Britský dokumentární seriál (2024)
O pořadu
V srdci Asie leží rozlehlé vyprahlé krajiny, které se táhnou od Arábie na západě až po východní Čínu na východě. Na pouštích a stepích přežijí jen ti nejhouževnatější. Mongolská poušť Gobi rozkládající se na milionu km2 je domovem jednoho z nejvzácnějších tvorů na Zemi, gobijského poddruhu medvěda hnědého. Dlouho byl považován za mýtus a dnes je na světě pouhých 40 jedinců. Většina zvířat v Gobi je aktivní v noci. Tarbíček dlouhouchý je zdejším nejnebezpečnějším lovcem. Loví hmyz, nepije, vodu získává z potravy. V Číně leží Taklamakan, poušť, jíž se přezdívá Moře smrti. Naopak na jihu je poušť plná života – Tharská poušť v Indii. Je to nejhustěji osídlená poušť na světě, žije tu 20 milionů lidí. Ze severu sem migruje na 30 000 jeřábů panenských. Zdejší náboženství džinismus proklamuje duchovní vztah ke zvířatům. Na okraji pouště se rozkládá křovinatý les, poslední útočiště lva perského. Loví mláďata axisů indických. V Íránu leží poušť Lút, která je nejžhavějším místem na zemském povrchu. Teploty tu dosahují 80 stupňů. Na jih od Íránu se rozkládá největší písečné moře dun na světě Rub-al-Chálí. Písek, který odnáší vítr, tvoří v Perském zálivu pouštní ostrovy. Na jednom z nich hnízdí 60 000 kormoránů arabských. Na hranici Kazachstánu a Uzbekistánu leží nejmladší poušť na Zemi Aralkum. Aral byl čtvrtým největším jezerem na světě. V 60. letech byla řeka napájející jezero přehrazena kvůli zavlažování bavlníkových plantáží. Dnes se tu tvoří písečné bouře, které se šíří přes Asii na východ. Asijské pouště se s oteplováním rozšiřují do euroasijské stepi. Největší travnatá pláň na světě začíná v Maďarsku a končí v Číně. V mongolských pláních roste nízká tráva a obývá je divoká kočka manul lovící hlodavce. Gazely dzeren v zimě migrují za potravou přes nebezpečnou transsibiřskou magistrálu. Žije tu poslední skutečný divoký kůň na světě, kůň Převalského. Britský dokumentární seriál (2024)