en
Za planetou Zemí (3)
Kolem Slunce obíhají celkem čtyři terestrické planety – Merkur, Venuše, Země a Mars. Mají rozdílné osudy. Venuše byla pozorována už v 17. století. NASA vytvořila velmi odolné sondy Mariner. V roce 1962 proletěl Mariner 2 kolem Venuše. Na jejím povrchu to vře. Sověti měli program Venera. V prosinci 1970 vydržela sonda Venera 7 na povrchu této planety několik minut. V září 1975 přinesla Venera 9 první snímek povrchu. V květnu 1989 vyslala americká sonda Megelen radarové snímky sopečné aktivity. Odhalila, že Venuše mohla být po dobu dvou miliard let podobná Zemi. V roce 2006 se k výzkumu přidala evropská sonda Venus Express. Vědci hledají v atmosféře Venuše i známky života. Merkur je nejmenší terestrickou planetou. Panují na něm extrémní teploty. V roce 1973 fotografovala sonda Mariner 10 jeho povrch, který je posetý krátery. Sonda Messenger vstoupila v roce 2011 na oběžnou dráhu planety a zmapovala povrch. Mars je nejvzdálenější terestrickou planetou. V 19. století byly na jeho povrchu pozorovány kanály. V roce 1965 pořídila sonda Mariner 4 první snímky této planety. V roce 1971 pořídil Mariner 9 více než sedm tisíc fotografií. Objevil tam i nejvyšší sopku sluneční soustavy i to, že na Marsu byla kdysi tekoucí voda. V červenci 1976 přistály sondy Viking 1 a 2 na povrchu planety. Mimo jiné hledaly život. V roce 1997 se uskutečnila mise Pathfinder, která zahrnovala i vozítko Sojourner. Na Marsu jezdila i dvě vozítka mise Mars Exploration Rover a odebírala vzorky. V lednu 2004, v rámci mise Spirit, urazilo vozítko několikakilometrovou cestu do hor. Našlo důkazy, že na Marsu byla před miliardami let voda. V téže době vozítko mise Opportunity urazilo za šest let 45 kilometrů. V roce 2006 zmapovala sonda MOR detailně 99% povrchu Marsu z jeho oběžné dráhy. Mise Mars Phoenix, z května 2008, přistála u polární oblasti. Sonda měla na palubě bagr, kterým objevila dřívějšího stopy biologického života. Mars býval kdysi vodním světem. Slunce dává i bere život na planetách. Sluneční geomagnetické bouře generují nebezpečné částice. Americká sonda Parker, která byla vypuštěna v roce 2018, měla za úkol zkoumat sluneční aktivitu a sledovat ji. Vědci mají výzev stále mnoho. Budoucí mise na Mars budou muset být soběstačné. Mars není přívětivé místo k životu, lidstvo však musí neustále posouvat své hranice. Australský dokumentární seriál (2020) (52 min)
More informationEpisodes
Beyond Our Earth - All broadcasts
Za planetou Zemí (1)
Za planetou Zemí (1)
Po druhé světové válce začaly vesmírné závody. Američané využili nacistických vědců, kteří jako první vyvinuli balistickou raketu. Tajně evakuovali tisíce vědců a techniků z poválečného Německa v rámci operace Paperclip. V roce 1957 upravili Sověti balistickou raketu R-7 k mírovým účelům a vypustili první družici na oběžnou dráhu – Sputnik. Američany to znepokojilo, byli pozadu. Nacistický vědec Wernher von Braun jim pomohl reagovat a poslat první americkou družici na oběžnou dráhu. Američané tak dokázali, že jsou také velmocí. Dalším cílem bylo poslání člověka do vesmíru. V roce 1958 vznikla agentura NASA. Její projekt Mercury vybral sedm astronautů ze zkušebních letců a bývalých stíhacích pilotů. Také Sověti vybrali dvacet pilotů, jako své budoucí kosmonauty. 12. dubna 1961 vyslali Sověti prvního člověka do vesmíru na raketě Vostok 1 – Jurije Gagarina. Měsíc nato poslali prvního člověka do vesmíru i Američané – Alana Sheparda. SSSR následně do vesmíru vypustil první ženu, v roce 1961 to byla Valentina Těreškovová. NASA rozjela program Gemini, cílem bylo poslat do vesmíru vícečlennou posádku. Rusové vypustili na raketě Voschod 1 tříčlennou posádku. V březnu 1965 opustil první sovětský kosmonaut ve volném vesmíru svou kosmickou loď. Rusové byli ochotní podstupovat vyšší riziko než Američané. Vesmírné závody se neobešly bez ztrát na lidských životech na obou stranách. 20. července 1969 vstoupili Američané na Měsíc. Od roku 1971 vypouštěli Sověti vesmírné stanice a za měřili se na výzkum. V roce 1973 vypustili svou první vesmírnou stanici i Američané. Zkoumali hlavně působení stavu beztíže na lidské zdraví. Mezinárodní smlouva z roku 1967 měla zabránit rozšíření jaderných zbraní do vesmíru. V červenci 1975 se na oběžné dráze setkaly posádky Apolla a Sojuzu. Šlo o první mezinárodní podání ruky ve vesmíru. Tato mise předznamenala novou éru mezinárodního vědeckého výzkumu. Od roku 1986 budovali Sověti vesmírnou stanici Mir. Stanice se kompletovala během další dekády. Stanici navštívilo mnoho kosmonautů z různých zemí, stala se mezinárodním projektem. V dubnu 1981 vzlétl první americký raketoplán – Columbia. Éra raketoplánů byla mimořádně úspěšná, staly se však i dvě tragické havárie. Důvodem zrušení letů raketoplánů byly příliš vysoké náklady na jejich provoz. V listopadu 1998 vznikla první mezinárodní vesmírná stanice – ISS. Od listopadu 2000 je lidstvo trvale přítomno na oběžné dráze. V květnu 2020 odstartovali astronauti ke stanici ISS opět na soukromé americké raketě společnosti SpaceX. Do té doby zajišťovali lety pouze Rusové. Byla zahájena nová éra komercializace vesmíru. Australský dokumentární seriál (2020) (53 min)
Za planetou Zemí (1)
Za planetou Zemí (1)
Po druhé světové válce začaly vesmírné závody. Američané využili nacistických vědců, kteří jako první vyvinuli balistickou raketu. Tajně evakuovali tisíce vědců a techniků z poválečného Německa v rámci operace Paperclip. V roce 1957 upravili Sověti balistickou raketu R-7 k mírovým účelům a vypustili první družici na oběžnou dráhu – Sputnik. Američany to znepokojilo, byli pozadu. Nacistický vědec Wernher von Braun jim pomohl reagovat a poslat první americkou družici na oběžnou dráhu. Američané tak dokázali, že jsou také velmocí. Dalším cílem bylo poslání člověka do vesmíru. V roce 1958 vznikla agentura NASA. Její projekt Mercury vybral sedm astronautů ze zkušebních letců a bývalých stíhacích pilotů. Také Sověti vybrali dvacet pilotů, jako své budoucí kosmonauty. 12. dubna 1961 vyslali Sověti prvního člověka do vesmíru na raketě Vostok 1 – Jurije Gagarina. Měsíc nato poslali prvního člověka do vesmíru i Američané – Alana Sheparda. SSSR následně do vesmíru vypustil první ženu, v roce 1961 to byla Valentina Těreškovová. NASA rozjela program Gemini, cílem bylo poslat do vesmíru vícečlennou posádku. Rusové vypustili na raketě Voschod 1 tříčlennou posádku. V březnu 1965 opustil první sovětský kosmonaut ve volném vesmíru svou kosmickou loď. Rusové byli ochotní podstupovat vyšší riziko než Američané. Vesmírné závody se neobešly bez ztrát na lidských životech na obou stranách. 20. července 1969 vstoupili Američané na Měsíc. Od roku 1971 vypouštěli Sověti vesmírné stanice a za měřili se na výzkum. V roce 1973 vypustili svou první vesmírnou stanici i Američané. Zkoumali hlavně působení stavu beztíže na lidské zdraví. Mezinárodní smlouva z roku 1967 měla zabránit rozšíření jaderných zbraní do vesmíru. V červenci 1975 se na oběžné dráze setkaly posádky Apolla a Sojuzu. Šlo o první mezinárodní podání ruky ve vesmíru. Tato mise předznamenala novou éru mezinárodního vědeckého výzkumu. Od roku 1986 budovali Sověti vesmírnou stanici Mir. Stanice se kompletovala během další dekády. Stanici navštívilo mnoho kosmonautů z různých zemí, stala se mezinárodním projektem. V dubnu 1981 vzlétl první americký raketoplán – Columbia. Éra raketoplánů byla mimořádně úspěšná, staly se však i dvě tragické havárie. Důvodem zrušení letů raketoplánů byly příliš vysoké náklady na jejich provoz. V listopadu 1998 vznikla první mezinárodní vesmírná stanice – ISS. Od listopadu 2000 je lidstvo trvale přítomno na oběžné dráze. V květnu 2020 odstartovali astronauti ke stanici ISS opět na soukromé americké raketě společnosti SpaceX. Do té doby zajišťovali lety pouze Rusové. Byla zahájena nová éra komercializace vesmíru. Australský dokumentární seriál (2020) (53 min)
About show
Kolem Slunce obíhají celkem čtyři terestrické planety – Merkur, Venuše, Země a Mars. Mají rozdílné osudy. Venuše byla pozorována už v 17. století. NASA vytvořila velmi odolné sondy Mariner. V roce 1962 proletěl Mariner 2 kolem Venuše. Na jejím povrchu to vře. Sověti měli program Venera. V prosinci 1970 vydržela sonda Venera 7 na povrchu této planety několik minut. V září 1975 přinesla Venera 9 první snímek povrchu. V květnu 1989 vyslala americká sonda Megelen radarové snímky sopečné aktivity. Odhalila, že Venuše mohla být po dobu dvou miliard let podobná Zemi. V roce 2006 se k výzkumu přidala evropská sonda Venus Express. Vědci hledají v atmosféře Venuše i známky života. Merkur je nejmenší terestrickou planetou. Panují na něm extrémní teploty. V roce 1973 fotografovala sonda Mariner 10 jeho povrch, který je posetý krátery. Sonda Messenger vstoupila v roce 2011 na oběžnou dráhu planety a zmapovala povrch. Mars je nejvzdálenější terestrickou planetou. V 19. století byly na jeho povrchu pozorovány kanály. V roce 1965 pořídila sonda Mariner 4 první snímky této planety. V roce 1971 pořídil Mariner 9 více než sedm tisíc fotografií. Objevil tam i nejvyšší sopku sluneční soustavy i to, že na Marsu byla kdysi tekoucí voda. V červenci 1976 přistály sondy Viking 1 a 2 na povrchu planety. Mimo jiné hledaly život. V roce 1997 se uskutečnila mise Pathfinder, která zahrnovala i vozítko Sojourner. Na Marsu jezdila i dvě vozítka mise Mars Exploration Rover a odebírala vzorky. V lednu 2004, v rámci mise Spirit, urazilo vozítko několikakilometrovou cestu do hor. Našlo důkazy, že na Marsu byla před miliardami let voda. V téže době vozítko mise Opportunity urazilo za šest let 45 kilometrů. V roce 2006 zmapovala sonda MOR detailně 99% povrchu Marsu z jeho oběžné dráhy. Mise Mars Phoenix, z května 2008, přistála u polární oblasti. Sonda měla na palubě bagr, kterým objevila dřívějšího stopy biologického života. Mars býval kdysi vodním světem. Slunce dává i bere život na planetách. Sluneční geomagnetické bouře generují nebezpečné částice. Americká sonda Parker, která byla vypuštěna v roce 2018, měla za úkol zkoumat sluneční aktivitu a sledovat ji. Vědci mají výzev stále mnoho. Budoucí mise na Mars budou muset být soběstačné. Mars není přívětivé místo k životu, lidstvo však musí neustále posouvat své hranice. Australský dokumentární seriál (2020) (52 min)