cs
V říši manty obrovské
Mikrobiolog a kameraman Rick Rosenthal se věnuje studiu manty obrovské již 40 let. Manta obrovská existovala na naší planetě již před 20 miliony lety. A stále se o ní moc neví. Rozpětí jejich prsních ploutví dosahuje až 9 metrů, váha se pohybuje kolem 2000 kilogramů. Není nebezpečná, její trn nemá jedovatý hrot jako rejnok. Manta je samotář. Jednou za 2 až 5 let po roce březosti rodí samice jedno živé mládě. Skvrny na břiše nejsou identické a identifikují jednotlivce. Její vzhled se s roky mění. Rosenthal se potápí v mexickém souostroví Revilla Gigedo, součásti největší mořské rezervace v Severní Americe. Ryba pomec, která byla téměř zdecimována odchytem pro akvária, je pomocníkem manty. Zbavuje ji parazitů a odumřelé kůže. Větší remory neboli štítovci jsou už pro mantu problémem. Přisávají se k jejímu tělu a živí se jejím odpadem. Zároveň ale zraňují její kůži, zůstávají po nich jizvy. Rosenthal si pod vodou vyzkoušel, že manty lákají bubliny z dýchacího přístroje a potápěče účelově vyhledávají a nastavují své břicho. Bubliny pro ně představují příjemnou masáž. A také je zbavují přisátých štítovců. Po západu slunce manty odplouvají na lov do hlubin. Ponoří se až do hloubky 1000 metrů. Jiné chování vykazují manty obrovské u Havaje. Drží se útesů a žábrami filtrují plankton u hladiny při světle turistických lodí. Denně spořádají 20 kilogramů planktonu. Manty obrovské se orientují díky schopnosti vnímat elektromagnetické pole jiných živočichů. Možná patří k nejchytřejším a nejinteligentnějším mořským živočichům. Mají velký mozek s vyvinutou oblastí související se sociálním chováním. Optické centrum zpracovává vizuální informace. Jejich nervový systém má více gliových buněk než ostatní paryby a ryby. Hlavovými ploutvemi pravděpodobně komunikují mezi sebou. V bahamském Nassau je akvárium, které se věnuje výzkumu inteligence manty obrovské. Po testech jsou manty znovu vypouštěny do moře. Když pracovníci umístili do akvária zrcadlo, manty přitahovalo, vracely se k němu. S největší pravděpodobností si uvědomují samy sebe. K ekvádorskému ostrovu Isla de la Plata připlouvají v určitý čas tisíce mant obrovských. Jde o jejich největší shromáždění na světě. Samice hledají partnery. Než spolu kopulují, oba partneři se účastní předehry. Nebezpečím pro manty je i intenzivní rybolov, i když pro rybáře jsou jen vedlejším úlovkem. Zapletou se do rybářských sítí. Řada potápěčů zažila, že se na ně manty obracely o pomoc a nechaly si z těla síť odmotat. Testy a zkušenosti potápěčů dokazují, že manty obrovské jsou inteligentní. Vnímají svět a orientují se v něm. Interagují s lidmi, jako by je považovaly za spojence při řešení svých problémů. Německý dokument (2023)
Více informacíO pořadu
Mikrobiolog a kameraman Rick Rosenthal se věnuje studiu manty obrovské již 40 let. Manta obrovská existovala na naší planetě již před 20 miliony lety. A stále se o ní moc neví. Rozpětí jejich prsních ploutví dosahuje až 9 metrů, váha se pohybuje kolem 2000 kilogramů. Není nebezpečná, její trn nemá jedovatý hrot jako rejnok. Manta je samotář. Jednou za 2 až 5 let po roce březosti rodí samice jedno živé mládě. Skvrny na břiše nejsou identické a identifikují jednotlivce. Její vzhled se s roky mění. Rosenthal se potápí v mexickém souostroví Revilla Gigedo, součásti největší mořské rezervace v Severní Americe. Ryba pomec, která byla téměř zdecimována odchytem pro akvária, je pomocníkem manty. Zbavuje ji parazitů a odumřelé kůže. Větší remory neboli štítovci jsou už pro mantu problémem. Přisávají se k jejímu tělu a živí se jejím odpadem. Zároveň ale zraňují její kůži, zůstávají po nich jizvy. Rosenthal si pod vodou vyzkoušel, že manty lákají bubliny z dýchacího přístroje a potápěče účelově vyhledávají a nastavují své břicho. Bubliny pro ně představují příjemnou masáž. A také je zbavují přisátých štítovců. Po západu slunce manty odplouvají na lov do hlubin. Ponoří se až do hloubky 1000 metrů. Jiné chování vykazují manty obrovské u Havaje. Drží se útesů a žábrami filtrují plankton u hladiny při světle turistických lodí. Denně spořádají 20 kilogramů planktonu. Manty obrovské se orientují díky schopnosti vnímat elektromagnetické pole jiných živočichů. Možná patří k nejchytřejším a nejinteligentnějším mořským živočichům. Mají velký mozek s vyvinutou oblastí související se sociálním chováním. Optické centrum zpracovává vizuální informace. Jejich nervový systém má více gliových buněk než ostatní paryby a ryby. Hlavovými ploutvemi pravděpodobně komunikují mezi sebou. V bahamském Nassau je akvárium, které se věnuje výzkumu inteligence manty obrovské. Po testech jsou manty znovu vypouštěny do moře. Když pracovníci umístili do akvária zrcadlo, manty přitahovalo, vracely se k němu. S největší pravděpodobností si uvědomují samy sebe. K ekvádorskému ostrovu Isla de la Plata připlouvají v určitý čas tisíce mant obrovských. Jde o jejich největší shromáždění na světě. Samice hledají partnery. Než spolu kopulují, oba partneři se účastní předehry. Nebezpečím pro manty je i intenzivní rybolov, i když pro rybáře jsou jen vedlejším úlovkem. Zapletou se do rybářských sítí. Řada potápěčů zažila, že se na ně manty obracely o pomoc a nechaly si z těla síť odmotat. Testy a zkušenosti potápěčů dokazují, že manty obrovské jsou inteligentní. Vnímají svět a orientují se v něm. Interagují s lidmi, jako by je považovaly za spojence při řešení svých problémů. Německý dokument (2023)