Když žraloci útočí: 360 stupňů - S01E03

Epizody

Když žraloci útočí: 360 stupňů - Série 1

S1E5

Když žraloci útočí: 360 stupňů - S01E05

, Prima ZOOM, 53 minut

Když žraloci útočí: 360 stupňů - S01E05

Rodina na Floridě loví vlny. Miluje surfování. Proto se rozhodnou, že si to užijí. Fotograf opodál uvidí ve vlnách dva žraloky. Jsou mezi ostatními lidmi a fotograf chce proto upozornit, že hrozí nebezpečí. Doyle má ale smůlu, jeden z žraloků už na něj útočí. Nejde o velké zvíře, ale trhá sebou a zakousne se do ruky mladíka. Ty, které se podaří natočit na kameru pak obletí doslova celý svět. Experti se tedy také seznámí s případem a chtějí přijít na to, proč útočili. Velmi brzy zjistí, že šlo o žraloka černocípého. Ti se často pohybují na Floridě a drží se v mělčích vodách. Útočí častěji než jiné druhy, ale přesto jde o vzácnost. Na stejném místě došlo k útoku i rok předtím, žralok taky zaútočil na ruku surfaře. Tentokrát ale mělo jít o žraloka bělavého. Co tedy mohlo žraloky přilákat, experti ukazují, že to může být i elektrické pole, podle kterého se žralok vždy orientuje a může tak lovit i ve tmě. Běžně na tato elektrická pole reagují. Ovšem člověk vydává jiné pole než ryby, takže žralok si je splést v tomhle ohledu nemůže. Důležité je také si udělat přehled všech incidentů, které se na jednom místě staly. To vede experty k zjištění, proč se na jednom místě zdržuje tolik žraloků, kteří si zřejmě pletou lidi s potravou. Ukazuje se, že větší množství žraloků se v místě drží v září, tedy na podzim. To nemůže být jen tak. Musí tady hledat potravu, které se tady asi nahromadí více než během zbytku roku. Ryby se drží v mělčí a teplejší vodě, dohromady tvoří obrovská hejna, která loví žraloci a všichni se společně přibližují blíže k břehu. V tom to celé je. Jestli se jim do cesty připlete člověk, je to smůla. Americký dokument (2023)

Dostupné za 4 dny

S1E6

Když žraloci útočí: 360 stupňů - S01E06

, Prima ZOOM, 55 minut

Když žraloci útočí: 360 stupňů - S01E06

Na západním pobřeží Austrálie se potápějí dva kamarádi. Chvíli si to užívají, pak si ale všímají, že se zhoršila viditelnost. Pak jeden z nich spatřil žraloka bílého, který plaval pod nimi. Možná vycítil strach, protože zvíře změnilo směr a šlo po jednom z nich, Alexe. Vzal ho za nohu a vyskočil s ním z vody. Pak dopadli a žralok odplaval pryč. Zřejmě zjistil, že to není jeho potrava. Oba se rychle snažili dostat z vody na loď. Alex má roztrhanou nohu, doslova na kusy. Jsou daleko od pobřeží, takže se hodně bojí, jestli nevykrvácí příliš brzy. Nakonec se podaří ho dostat na sál a nohu mu opravit, ale není to bez následků. Tento případ ale zaujal experty, kteří chtějí zjistit, proč žralok zaútočil. Šlo tedy o žraloka bílého, který použil nejúčinnější taktiku, kdy vyskakují z vody při lovu. Je neskutečné, že Alex takový útok přežil. Oba mladíci rybařili, možná kapka krve přilákala žraloka blíže. Došlo k tomu při harpunování, mohlo to žraloka nějak nastartovat? Může si zvuk harpuny spojit s krmením? Experimenty dokazují, že zvuky žraloky dokáží přilákat. Pak je tu ale další příběh. Tyler se rád potápí a harpunuje. Ve vodě tedy s kamarádem hledají ryby. Chtějí harpunovat. Pak ale na Tylera zezadu najede žralok bílý a ukousne mu ploutev. Tyler prchá, ale dojde mu, že bez harpuny má menší šanci, takže se pro ni vrací. Žralok po něm jde znovu, a tak mu Tyler raději nastaví ruku místo, aby se nechal kousnout do těla. Naštěstí k tomu nedojde, ale žralok se vrací znovu, Tyler ho bodne harpunou do boku a tím si možná zachrání život. Pak se snaží dostat z vody. Tyler zjistí až na břehu, že ho žralok nakonec opravdu pokousal do nohy. Musí tedy do nemocnice. Tyler ale s harpunou pouze plul a nevystřelil, takže nebyl to zvuk, co žraloka přilákal. Nebo možná stačilo jen nabíjení přístroje. Experti dokazují, že u Australských břehů je harpunování velmi rozšířené, zvířata si na to za ty roky mohla opravdu vzniknout a reagovat tak na zvuk nabíjení nebo výstřelu harpuny. Vědí totiž, že poblíž bude potrava. Spojují si to tedy s mrtvými rybami a snadnou kořistí. Americký dokument (2023)

O pořadu

Surfař si jde po ránu užít australské moře. Ovšem brzy slyší, jak praská jeho prkno a útočí na něj žralok. Pak si všimne, že má pokousanou ruku. Skoro nic necítí a snaží se dostat na břeh. Pak mu místní pomohou, na pláži je i lékař, Joe má tedy štěstí. Experti chtějí zjistit, jaký typ na něj zaútočil, protože v celé Austrálii dochází průměrně maximálně k šestnácti útokům ročně. Je škoda, že tato setkání vrhají temný stín na fascinující zvířata jako jsou žraloci. Proto je třeba tyto případy nějak vysvětlit a pomoci tak případné prevenci do budoucna. Šlo pravděpodobně o mladého žraloka bílého. Mladí žraloci ochutnávají a seznamují se s tím, co se dá vlastně všechno sežrat. Často to opravdu končí velmi kriticky, pokud jde o člověka. Žraloci ve skutečnosti vůbec nemají člověka ve svých chuťových preferencích. Vědci proto vyzkoušejí, jestli u žraloků vlastně hraje roli chuť. Pohárky mají hned za zuby, proto mohou zjistit, jak kořist chutná prostě až ji ochutnají. Když zaznamenají tuk, začnou škubat a chtějí odtrhnout kusy potravy. Takže experiment prozradí, jak se žraloci u lovu chovají. Mladí jedinci ale kousnou klidně vícekrát. Proč? Protože testují víckrát, trvá jim to zkrátka déle, než si kořist otestují. Proto kousnou i několikrát, než kořist třeba vyhodnotí jako nezajímavou. Stalo se to například Chantal, na kterou zaútočil mladší žralok a doslova opakovaně ochutnával její nohu. Její přítel ho začal mlátit pěstí do oka, aby ženu pustil. Pak Chantal rychle převezli do nemocnice. Proč ale žraloci tak hodně ochutnávají lidi? Pohybují se totiž v teplejších a mělčích vodách, které používají jako tréninkové prostory. Takové je vysvětlení expertů. Mladí žraloci jsou totiž často terčem kosatek, které je loví. Proto potřebují klid a prostor, který nebude napadán většími predátory. Mělká a klidná voda s více než dvaceti stupni je ideální. Experti k tomu ale přidávají ještě jedno vysvětlení. Mladí žraloci mají velmi rozmazaný zrak, vše mají rozostřené, a tak si mohou snadno splést člověka s tuleněm. Prostě dokud to neochutnají, tak nevědí. Americký dokument (2023)