Bahňákova odysea

Par raidījumu

Vydejte se s břehoušem černoocasým z Afriky až do vzdáleného Nizozemska, kam létají hnízdit. Jsou to ptáci, jimž se v Nizozemsku sice velmi daří, ale stále ještě nemají vyhráno... Břehouš černoocasý pobývá část roku v estonské přírodní rezervaci Marimetsa. Rozšířil se z Nizozemska, je to luční pták. Od června do února žije v deltě senegalské řeky Cassamance. Při odlivu zde konzumuje z bahna plže a komáří larvy. Lidé zde pěstují rýži, ale břehouši jim klíčící rýžová zrna pojídají. Je to mor, lidé se je snaží ze svých políček vyhnat hlukem. V nizozemském Nijkerku uhodily v únoru mrazy, země je pokrytá ledem. Pete chová 95 kusů dojnic na mléčné ekofarmě, která se nachází na pozemcích přírodní rezervace. Farmář Fred rozmetává po poli chlévskou mrvu, aby tráva pro krávy dobře rostla. Objevují se žížaly a břehouši je pojídají. Přiletěli, protože se potřebují nasytit během své migrace ze Senegalu na sever. Další zastávkou, po 36 hodinách nepřetržitého letu, je delta portugalské řeky Tagus. Hejno má přes 70 tisíc jedinců, sleduje ho dravý pták, moták pochop. Rád by si na nějakém břehoušovi smlsnul. Hejno pokračuje do hnízdiště a zastávku má v deltě francouzské řeky Sommy. Lovci zde břehouše rádi střílejí. Koncem února, v nizozemském Ouderkerk Ann de Amstelu, si samci hledají partnerky. Společnost jim dělají čejky. Na farmě v nizozemském Mastenbroeku se rodí telata. Začíná jaro. Samci břehoušů předvádějí leteckou akrobacii, aby upoutali nějaké samičky. Staví rovněž hnízda. Po páření nakladou samičky do hnízda vajíčka, zpravidla čtyři kusy. Mezitím na pastvu vesele spěchají krávy. Farmáři před nimi hnízda břehoušů chrání kovovými konstrukcemi. Hmyz klade vajíčka do čerstvých kravinců. Hmyz požírají konipasové. Pole a louky jsou bez deště suché. Čejky, které často dělají břehoušům společnost, už mají mladé. Mláďata se často stávají potravou dravých ptáků. Samci břehoušů střeží hranice svých území před ostatními samci. Někdy se to neobejde bez rvačky. Když přijde déšť, je to dobrá zpráva pro farmáře, i pro ptáky. Po deštích porosty vykvetou, pro břehouše je to nejkrásnější období. Mláďata se klubou z vajíček a okamžitě si začínají hledat potravu. Rodiče je bedlivě hlídají, někdy svádí s dravci letecké souboje. Na mořských naplaveninách Waddenského moře se shromažďují břehouši islandští. Tento druh má hnízdiště na Islandu. Živí se červy a měkkýši ze slané vody. Ale rychle zpět na louku. Farmáři sekají trávu pro krávy a musí dávat pozor, aby nezajeli nějaké břehouší mládě. Na konci června se u delty islandaské řeky Ölfusá klubou mláďata břehoušů. Krajinu zde vyživují sopky. Populace břehoušů na Islandu rychle roste. Farmář Paul zde chová krávy. Islandu globální oteplování prospívá, rozšiřují se oblasti zemědělské půdy. I zde farmáři břehouše chrání. Po měsíci dostávají mláďata dospělé peří. Za měsíc se hejno vydá na dlouhou cestu do Afriky. V nizozemském Werkendamu se krmí komářími larvami, aby byli na cestu silní. Břehouš, král luk, má však před sebou poměrně nejistou budoucnost.


(TV Prima)