cs
Valmont
Slavný román v dopisech Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782) natočil v aktualizované podobě v roce 1959 Roger Vadim s Gérardem Philipem a Jeanne Moreauovou v hlavních rolích. Na sklonku osmdesátých let vznikly téměř souběžně dva další přepisy. Režisér Stephen Frears se přitom opíral o úspěšnou dramatizaci románu Christophera Hamptona a zůstal věrný originálnímu názvu. Miloš Forman spolupracoval na původním scénáři s Jean-Claudem Carrierem a dal mu název podle jedné z hlavních postav – Valmont. Vznikl tak snímek, který se přidržuje základní osnovy románu (ta je ostatně připomínána i četným psaním dopisů) a který vychází ze záměru zachytit žánrový obraz aristokratické společnosti pár let před Francouzskou revolucí. Osud dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, je podán v sytých barvách pozdního rokoka a zároveň je poněkud odlehčen. Jak se svěřuje jedna z hrdinek dramatu: „Říkala jsem jen ne, ne a pořád jsem dělala, co on chtěl…“ Hra obou cynických poživačníků nachází odezvu v samotné struktuře filmu, jež se tak vzdává důležité moralizátorské polohy. Miloš Forman přitom vychází ze zkušenosti z Amadea (1984) a příběh je plný malebných plenérů, vtipných epizod, bohaté výpravy a kostýmů. Opět spolupracoval s českými tvůrci, kameramanem Miroslavem Ondříčkem a kostýmním návrhářem Theodorem Pištěkem (ten získal prestižního Césara).(Česká televize)
Více informacíO pořadu
Slavný román v dopisech Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782) natočil v aktualizované podobě v roce 1959 Roger Vadim s Gérardem Philipem a Jeanne Moreauovou v hlavních rolích. Na sklonku osmdesátých let vznikly téměř souběžně dva další přepisy. Režisér Stephen Frears se přitom opíral o úspěšnou dramatizaci románu Christophera Hamptona a zůstal věrný originálnímu názvu. Miloš Forman spolupracoval na původním scénáři s Jean-Claudem Carrierem a dal mu název podle jedné z hlavních postav – Valmont. Vznikl tak snímek, který se přidržuje základní osnovy románu (ta je ostatně připomínána i četným psaním dopisů) a který vychází ze záměru zachytit žánrový obraz aristokratické společnosti pár let před Francouzskou revolucí. Osud dvou libertinských intrikánů, vikomta Valmonta a markýzy de Merteuil, je podán v sytých barvách pozdního rokoka a zároveň je poněkud odlehčen. Jak se svěřuje jedna z hrdinek dramatu: „Říkala jsem jen ne, ne a pořád jsem dělala, co on chtěl…“ Hra obou cynických poživačníků nachází odezvu v samotné struktuře filmu, jež se tak vzdává důležité moralizátorské polohy. Miloš Forman přitom vychází ze zkušenosti z Amadea (1984) a příběh je plný malebných plenérů, vtipných epizod, bohaté výpravy a kostýmů. Opět spolupracoval s českými tvůrci, kameramanem Miroslavem Ondříčkem a kostýmním návrhářem Theodorem Pištěkem (ten získal prestižního Césara).(Česká televize)