K-19: Stroj na smrt

O pořadu

V roce 1961 rozmísťují Američané atomové ponorky na dostřel od Leningradu a Moskvy. SSSR také vysílá na moře k pobřeží mezi New York a Washington svou chloubu – novou jadernou ponorku s názvem K–19. Admirál Bralyeer a maršál Zelentstov si totiž myslí, že Američany před zničením SSSR může zastavit jen vědomí, že odveta bude stejná. Tím vědomím má být právě K–19, ale stane se jím, teprve když špionážní letouny nahlásí Kennedymu, že ji Sověti mají a že je plně funkční! Ti se snaží vše stihnout ještě před koncem měsíce, protože to slíbili soudruhu Chruščovovi, a tak vysílají ponorku ke zkušebním testům na moře předčasně, i když je jasné, že není ještě plně vybavena a připravena k plnění svého úkolu... Operace „Polární kruh“ přitom nemá být pouhým cvičením, ale má v celém rozsahu prezentovat sílu SSSR, ukázat jeho moc a potvrdit rovnováhu obou velmocí, které už tak disponují takovým arzenálem jaderných zbraní, že by mohli svět zničit několikanásobně. S předčasným zařazením ponorky do demonstrativního testování však nesouhlasí její kapitán Michail Polenin. Je si totiž moc dobře vědom nebezpečí, které pro posádku představuje nekompletní a nevyzkoušené plavidlo s náloží jaderných raket na palubě. Protože klade svou loď a posádku před zájmy strany, její představitelé rozhodnou o výměně velení. Novým kapitánem se stává Alexej Vostrikov, kterému stávající kapitán bude podléhat... Posádce se to nelíbí – a nejen proto, že je všeobecné známo, že tento důstojník své výložky získal svatbou s dámou z nejvyšších partajních kruhů. Také jeho arogantní, striktní a nesmlouvavé jednání mu na popularitě nepřidává. Hned při nástupu vymění jednoho z největších odborníků na obsluhu reaktoru v posádce, poručíka Jashina, a nahradí jej Vadimem Račejkem, nejlepším studentem Akademie nukleární vědy, který však nikdy nepracoval na lodi a nemá žádné zkušenosti… Při slavnostním křtu lodi se láhev šampaňského o její příď nerozbije, což posádka vnímá negativně; jako prokletí lodi. I tak jí mezi sebou říkají „Stroj na smrt“, protože už při svařování nádrží přišlo o život pět mužů a další čtyři při konstrukčních pracích. Záhy k nim přibude ještě doktor, který při nakládání zásob zjistí, že dostal špatné léky, a při pokusu o zastavení již odjíždějícího zásobovacího auta také přijde o život. Je narychlo nahrazen, na loď přichází lékař sloužící na základně Genadij Savraj, který trpí mořskou nemocí a také nemá zkušenosti potřebné k lékařské péči na atomové ponorce. Přes všechny nedostatky loď zvedá kotvy a vyráží na moře... Počátek plavby provází z rozkazu nového kapitána spousta simulací a cvičných poplachů a zkoušek, jako by chtěl dohnat vše, co už mělo být dávno hotové. Posádku tím ale vyčerpává a vystavuje zbytečnému nebezpečí. Polenin mu to vytkne, ale Vostrikov je umanutý a neoblomný. I přesto, že při jedné ze simulací – cvičného odpálení torpéda – dojde k ošklivému zranění dalších dvou mužů z posádky. Hned druhý den nařídí nový kapitán zkušební ponor lodi do 350 metrů, což je nad technické možnosti ponorky. Následně nařídí rychlé vynoření i přes kvanta ledu kolem, čímž opět zbytečně ohrozí životy svých lidí a riskuje zničení lodi. Polenin je velmi rozčílený a křičí na Vostrikova, že tentokrát měl sice ještě štěstí, ale že doufá, že až ho opustí, bude on už na jiné lodi. Vostrikov se však obhajuje tím, že přivedl ponorku na hranici možností proto, aby udělal z posádky sehraný tým. Následujícího dne toho využije k zadání dalšího úkolu – mají vypustit zkušební střelu...(TV Prima)