cs
Čestmír Strakatý: Vladimír Dzuro (VLADIMÍR DZURO. Zločiny v OSN a nemožnost reformy RB, jak se cítí rukojmí Hizballáhu, právo na lepší život a povinnost financovat Palestince)
Vladimír Dzuro o sobě říká, že je kluk z Buštěhradu, který se dostal až do newyorské centrály OSN, kterou opouštěl v roce 2023 jako šéf kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti. Výš už to prakticky dotáhnout nemohl, a tak během svého třicetiletého působení v mezinárodní organizaci usilující o celosvětový mír a bezpečnost viděl leccos. Zabýval se válečnými zločiny v bývalé Jugoslávii včetně těch nejděsivějších, za který bývá považován masakr na farmě Ovčara nedaleko chorvatského Vukovaru, kde bylo popraveno přes dvě stě civilistů. Nejhorší na odkrývání masového hrobu přitom podle Dzura nebyla rozkládající se těla, ale setkání s pozůstalými, kterým předával hromadu kostí a zapáchajícího oblečení s tím, že to je jejich blízký. Bezprostřední zkušenost má i se samotným fungováním Organizace spojených národů. Kromě toho, že vyšetřoval tzv. zločiny bílých límečků nebo sexuální zneužívání v mírových operacích, ke kterým pod vlajkou OSN dochází, má vhled i do toho, proč je jakákoli reforma Rady bezpečnosti, ke které na zářijovém Valném shromáždění vyzýval prezident Petr Pavel, politicky zablokovaná. S Vladimírem Dzurem jsme ale mluvili i o napjaté situaci na Blízkém východě, povinnosti Západu financovat Palestince, právu na lepší život, voličích Donalda Trumpa, neznalosti ministryně obrany Jany Černochové nebo o tom, co mu běželo hlavou, když mu na hlavu mířil kalašnikov stoupence Hizballáhu.
Více informacíO pořadu
Vladimír Dzuro o sobě říká, že je kluk z Buštěhradu, který se dostal až do newyorské centrály OSN, kterou opouštěl v roce 2023 jako šéf kanceláře Úřadu pro vnitřní záležitosti. Výš už to prakticky dotáhnout nemohl, a tak během svého třicetiletého působení v mezinárodní organizaci usilující o celosvětový mír a bezpečnost viděl leccos. Zabýval se válečnými zločiny v bývalé Jugoslávii včetně těch nejděsivějších, za který bývá považován masakr na farmě Ovčara nedaleko chorvatského Vukovaru, kde bylo popraveno přes dvě stě civilistů. Nejhorší na odkrývání masového hrobu přitom podle Dzura nebyla rozkládající se těla, ale setkání s pozůstalými, kterým předával hromadu kostí a zapáchajícího oblečení s tím, že to je jejich blízký. Bezprostřední zkušenost má i se samotným fungováním Organizace spojených národů. Kromě toho, že vyšetřoval tzv. zločiny bílých límečků nebo sexuální zneužívání v mírových operacích, ke kterým pod vlajkou OSN dochází, má vhled i do toho, proč je jakákoli reforma Rady bezpečnosti, ke které na zářijovém Valném shromáždění vyzýval prezident Petr Pavel, politicky zablokovaná. S Vladimírem Dzurem jsme ale mluvili i o napjaté situaci na Blízkém východě, povinnosti Západu financovat Palestince, právu na lepší život, voličích Donalda Trumpa, neznalosti ministryně obrany Jany Černochové nebo o tom, co mu běželo hlavou, když mu na hlavu mířil kalašnikov stoupence Hizballáhu.